Článek
Budoucí maturanti v sedmdesáti procentech případů plánují pokračovat v dalším vzdělávání. Naopak více než polovina učňů chce okamžitě po složení závěrečných zkoušek nastoupit jako zaměstnanec do práce. Více než dvě pětiny ale při uvádění dalších plánů uvažovaly také o denním nástavbovém studiu.
Jen necelá polovina chce zůstat v oboru
Řada absolventů se chce v zaměstnání věnovat něčemu jinému, než se učí ve škole. Mezi učni 41,9 procenta dotázaných uvedlo, že chce zůstat přímo v oboru, dalších asi 30 procent plánuje věnovat se oboru příbuznému. U maturantů chtělo asi čtyřicet procent pracovat v příbuzném a 37,5 procenta striktně ve studovaném oboru.
Ztráta zájmu o původní obor
Hlavním důvodem pro změnu zaměření byla ztráta zájmu o původní obor. Učni také často uváděli nízké platy a špatné pracovní podmínky v původně zvolené profesní oblasti. U maturantů téměř polovina z těch, kdo chtěli obor změnit, uvedla, že ve studovaném oboru vlastně nikdy pracovat nechtěla.
Při výběru odborných škol hraje největší roli zájem o obor a snadné uplatnění na trhu práce. Na konci střední školy nebo učiliště ale jen 61,6 procenta maturantů a 53,7 procenta budoucích absolventů učňovských oborů uvádí, že by si znovu vybrali stejný obor.
Chybí jim praxe a jazyky
Z hlediska budoucího uplatnění jsou obě skupiny poměrně optimistické, přibližně dvě třetiny se domnívají, že získají zaměstnání velmi snadno nebo spíše snadno. Když měli absolventi zhodnotit, jaké kompetence jim dala škola pro uplatnění v praxi, chyběly jim nejčastěji praktické dovednosti a lepší znalost cizího jazyka.