Článek
„Vzorky se odebírají pomocí Presslerova přírůstového nebozezu. Vybíráme trámy, u nichž je zachován co největší počet letokruhů. Jde o velké i menší trámky s více úzkými letokruhy. Díky nim získáme více informací,“ řekla Novinkám vedoucí výzkumu Irena Sochorová.
Dějiny zapsané do dřeva
Odborníci již v roce 2020 na Zakarpatské Ukrajině odebrali z 12 kostelíků celkem 174 vzorků. Ukazuje se, že některé písemné prameny o době vzniku těchto celodubových kostelíků nejsou přesné a objekty jsou starší, než se předpokládalo. Cílem unikátního projektu je také takzvaný paleoklimatický výzkum - na základě rozboru dřeva lze určit dlouhodobý vývoj počasí.
Dřevěný kostelík ze Zakarpatské Ukrajiny převezený kdysi do Nové Paky.
Vědci se snaží pro rozbor vybírat trámy s podkorním letokruhem, což je poslední letokruh, který strom vytvořil, než byl skácen. Důležitým ukazatelem je i běl ve dřevě, což je jeho nejsvětlejší a současně nejmladší část. Výzkumníci jsou takto schopni datovat kostel velmi přesně.
Dva obrovské kmeny stromů nalezené stavbaři v Hradci Králové jsou polotovary lodí z doby Keltů
„Stává se, že v dané obci sice znají datum, odkdy v ní kostel stojí, ale objekt může být ve skutečnosti mnohem starší, protože do ní byl přestěhován z jiné vesnice. Může nastat i situace, kdy je použité dřevo na stavbu starší než kostel samotný,“ uvedla k výzkumu Sochová.
Vzorky z časů Julia Caesara
Celé to funguje tak, že vědci odebraný vzorek v laboratořích zbrousí a na měřicím stole zjišťují šířku letokruhu. Tím vytvoří takzvanou letokruhovou křivku. Ke každému roku přiřadí letokruh, a to podle jeho šířky. Chronologie celého vzorku nakonec zapadne do šablony.
Odběr vzorků Presslerovým přírůstovým nebozezem
Chloubou dendrologů z Mendelovy univerzity je jejich databanka dubových letokruhů, kterou tvoří 5000 vzorků dřeva. Nejstarší vzorky jsou z dubů, které rostly ještě v době, kdy byl Gaius Julius Caesar malý chlapec.
Dendrologové se podílejí na mnoha mezinárodních projektech, včetně sledování toho, jak dřevo putuje Severním ledovým oceánem ze Sibiře až na Island.
Čeští výzkumníci zkoumají původ naplaveného dřeva ze severu Norska
Kostely Zakarpatské Ukrajiny patří i k významným památkám přímo v České republice. Do roce 1918 jich bylo pět přestěhováno do Čech a na Moravu. Například chloubou Blanska je dřevěný kostelík svaté Paraskivy postavený v roce 1601, jehož rekonstrukce stála letos milion korun.
Interiér jednoho z kostelíků
Stoleté hodiny probudily obec. Lidé si díky nim chtějí opravit svůj kostel
