Článek
Na berlínské Technické univerzitě spolupracují výzkumníci s odborníky ze společnosti Siemens na projektu, který by mohl propojit počítače a naše mozky. Jako první na světě založili svůj výzkum na sledování aktivit mozku a na použití oční kamery, která sleduje a zaznamenává pohyby očí uživatele, informuje časopis Visions.
Speciální systém je schopen rozeznat aktivitu určitých částí mozku uživatele. Dále přesně analyzuje, kam se na obrazovce dívá. Z pohledu uživatele to vypadá tak, že se zaměří na určitý bod na monitoru, například na ovládací tlačítko. Oční kamera zjistí, že se tak stalo. Uživatel se pak soustředí na předem daný myšlenkový příkaz, například stisknutí tlačítka. Systém identifikuje aktivitu v příslušné části mozku. Propojí oba vstupy a stiskne požadované tlačítko.
Suchá elektroda, sen bossů herního prlůmyslu
Sledovat aktivitu mozku ovšem není vůbec jednoduché. Jednak je potřeba velké množství elektrod, které jsou pomocí vodivého gelu připojeny přímo na pokožku hlavy, především je však nutné správně určit a nastavit význam jednotlivých signálů, což je velmi náročné. Výzkumníci se proto zaměřují zejména na přesnou a jednoduchou kalibraci signálu.
Slibně pokračuje také vývoj miniaturní suché elektrody, která bude se systémem místo drátů propojena radiovým signálem. Využití by mohla najít v mnoha oborech. Největší zájem má už nyní herní průmysl, jehož bossové si barvitě představují počítačové hry ovládané myšlenkami. Velký přínos by tyto technologie ale určitě znamenaly pro tělesně postižené.
Tomograf odhalí aktivované neurony
Další možnosti skrývá metoda funkční magnetické rezonance. Používá ji výzkumník Robert Rauschenberger, kognitivní psycholog z Princetonu v americkém státě New Jersey. Tato metoda umí ukázat, jak mozek při zpracovávání smyslových dojmů pracuje. Rauschenberger používá vysoce citlivý sedmiteslový tomograf.
Technologie zkoumá metabolismus mozku a předává výsledky pomocí snímků k mapování oblastí zvýšené mozkové aktivity. Aktivované neurony potřebují více kyslíku, a proto do aktivních oblastí proudí více krve. Zvýšená koncentrace na kyslík bohaté krve způsobuje změnu v signálu magnetického pole. Měřitelnou hodnotou je obsah železa v hemoglobinu červených krevních buněk.
„Díky rozlišení zhruba jednoho krychlového milimetru můžeme přesně ohraničit oblasti aktivity,“ vysvětluje Rauschenberger. „Nejenže jsme byli schopni vůbec ukázat, které oblasti mozku jsou aktivní, ale také jejich fungování. Například jsme dokázali, že mezi mozkovými buňkami a očima dochází k nevědomému toku informací,“ uvádí výzkumník.
Oku a mozku stačí 30 milisekund
Pomocí tomografu sledoval Rauschenberger mozkové reakce testovaných osob na řadu obrázků. Předchozí testy, během kterých byla na 30 milisekund zobrazována slova, ukázaly, že tyto nevědomě vnímané stimuly jsou ve skutečnosti zaznamenány mozkem. To je prokázáno měřitelným signálem, který mozek vrací oku. Výsledky vedly k přesvědčení, že by mohlo být možné používat podprahové vzkazy například k manipulaci návštěvníků kin k nákupu výrobků. „Ale tak to nefunguje,“ říká Rauschenberger.
Takové vzkazy mohou způsobit touhu jen za velmi specifických podmínek a je téměř nemožné tyto touhy směrovat ke konkrétní značce. Výsledky experimentů, které Rauschenberg a jeho tým provedli společně s nizozemským psychologem Verstratenem, ukazují, že mozek nelze napálit. Ačkoli je možné podvést vědomou mysl, neurologické procesy se objektivně zobrazí pomocí právě pomocí magnetické rezonance.