Covidový školní rok? Studenti jsou demotivovaní a ve stresu, ukázal průzkum

Výzkumu se zúčastnilo 7161 respondentů, šlo o studenty vysokých a žáky středních škol z celého Česka.

Pro lidi, kteří procházejí všemi úrovněmi vysokoškolského vzdělání, je v tomto období typická ztráta motivace ke studiu, kterou popisuje nadpoloviční většina z nich. Skoro polovina hodnotí svoje aktuální nasazení slovy „dost se ulejvám“, studiu prý věnují méně času než dříve.

Pro většinu mladých lidí se za poslední více než rok podle dotazníku změnil i život - a nikoli k lepšímu. Zhruba čtvrtina VŠ studentů má navíc méně peněz, stejně tak méně času, rovněž čtvrtina přestala sportovat.

Pro 60 procent oslovených vysokoškoláků je obtížné se soustředit a utíkají od povinností k prokrastinaci.

Přes 40 procent se méně věnuje svým koníčkům a jen malé množství (17 procent) si dokázalo najít koníčky nové - zejména procházky v přírodě a běhání.

Nejvíc jim chybí osobní kontakt, a to podobnou měrou jak se spolužáky (58 procent), tak s vyučujícími (53 procent). Jen 10 procentům žádný tento kontakt neschází.

„Online výuka neumožňuje studentům získat hned pomoc, když něčemu nerozumí, a chybí jim obecně individuální přístup,“ tvrdí zástupci NEWTON University, soukromé vysoké školy v Praze, která na výzkumu spolupracovala.

Studenti se ale naučili pracovat s novými programy a online nástroji, což se dá považovat za pozitivum. Třetinu studentů sice občas zlobí internetové připojení, občas by se jim hodilo zajít do knihovny, ale tyto potíže nejsou zdaleka tak výrazné jako absence sociálního kontaktu.

A jak se vysokoškoláci cítí? Mají pocit, že je toho na ně hodně (48 procent), jsou více ve stresu (57 procent) a prožívají více nejistotu (54 procent). Třetina dokonce trpí depresemi.

Co se týká středoškoláků v posledním ročníku, kteří se plánují přihlásit na vysokou školu, tak ti popisují svou situaci velmi podobně. Vysokoškoláci jsou více zahlcení a o něco hůř zvládají distanční výuku, maturanti ale novou situaci nesou v průměru hůř emočně.

Více než polovina vnímala jako velký problém, že se nemohou soustředit a že jim chyběl sociální kontakt. Za hlavní velký problém označila ale špatné připojení k internetu (16 procent) a nekvalitní práci vyučujících (19 procent) jen menšina.

Obdobně to vše tedy vnímají i vysokoškoláci.

Všechny tyto problémy padají částečně i na bedra rodičů, a to nejen u středoškoláků - 57 procent vysokoškoláků bydlí aktuálně u svých rodin a naprostou většinu z nich rodiče také finančně podporují, vyplývá z průzkumu.

„Ze zmíněných problémů bych podtrhl studenty pociťovanou silnou nejistotu. Z jiných výzkumů víme, že právě velká nejistota vede k pasivitě, strachu, stresu a ke ztrátě důvěry ve stát. Chceme-li zmírnit pojmenované problémy, musíme začít právě tady. Často však vidíme pravý opak: dlouhé debaty o úřední maturitě, častá rozhodnutí na poslední chvíli, slabá podpora a pomoc,” shrnul sociolog a výzkumný ředitel Behavio Vojtěch Prokeš.

Jen malá část studentů přitom podle tohoto šetření využila pandemii ke svému prospěchu. Z respondentů se jen menšina vyjádřila, že studovala nyní efektivněji - konkrétně jde jen o 15 procent vysokoškoláků, 18 procent aktuálních maturantů a 15 procent zbylých žáků SŠ.

„I když mě studium naplňuje a baví, dostávala jsem se do určitého stereotypu, který mě unavoval jak fyzicky, tak především psychicky. Navíc jsem měla občas pocit, že nemám šanci v budoucnu prorazit, protože studuji psychologii, která je postavena především na zkušenostech,“ svěřila se např. studentka 1. ročníku VŠ Pavlína Hlučková.

Sběr dat probíhal online formou letos v květnu a červnu. Průzkum je výsledkem spolupráce agentury Behavio, serveru Vysokeskoly.cz a NEWTON University. Autoři upozorňují, že se nejedná a reprezentativní výzkum, zajímavé poznatky však přináší.