Článek
„Obnovují dávno zapomenutou komunitní pastvu. Díky ní likvidujeme náletové dřeviny a invazní druhy rostlin. Pasáčci jsou novou šancí na to, dát naši krajinu do pořádku,“ řekla Novinkám Marie Kotasová Adámková z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
S vytvářením společné pastvy pomáhá všem nadšencům její projekt LIFE in Salt Marshes.
Policista, podnikatel, chovatelka…
Například Michal Domonkoš je policista. Pracuje v Brně na operačním středisku policie. Předminulý týden koupil dvě kravky, brzy k nim přibudou další. Za pár týdnů začnou spásat mokřad u Hevlína na Znojemsku, který vyčistí od náletů. Na louky se pak vrátí původní druhy rostlin a spolu s tím i hmyz a obojživelníci. Policista má dvě malé děti. Netají se tím, že se bude o dobytek starat proto, aby věděly, jak vlastně taková skutečná kráva vypadá.
Na „onlajnu“ mají své čtyři jalovičky myslivci z nedalekého Vrbovce. Přes mobil sledují, jestli jim nic nechybí.
Jedna ze čtyř jalovic z Vrbovce na Znojemsku, kde se o ně stará parta myslivců. Kontrolují si je přes on-line kameru. Myslivci se v péči o ně střídají ve službách.
„Máme služby, takže je navštěvujeme denně. Čistíme jim napáječky a staráme se, aby byly holky spokojené,“ sdělil Novinkám šéf myslivců Eduard Hauptman. Podniká v kovovýrobě. Do pastevectví se myslivci pustili, protože „prostě bylo potřeba pomoci přírodě“.
O kus dál v Novosedlech si zvyká na nový domov kráva Jituška. Slanisko, které je přírodní památkou, spásá se třemi kravkami, telátkem a ovečkou. Jde o dobytek hned od tří majitelů. „Dokrmujeme je. Teď jsme jim vezli ořezy z vrb. Ty mají moc rády. Je to práce navíc, ale je potřebná,“ uvedla Romana Ondrášková. Nezabývá se jinak chovem dobytka, ale chovem koní.
Vodní buvolice spásají Husí pastviště u vodního díla Nové Mlýny. Už se nehodily pro produkci mléka, proto jsou využívány k pastvě.
Krajina potřebuje stáda, jinak zaroste
Ochranáři léta marně hledají způsob, jak udržovat zarůstající krajinu. Družstva už nikdy neobnoví svá obří stáda, protože se to ekonomicky nevyplatí. Řešením není ani sečení trávy, dobytek je nenahraditelný. Spásá nepůvodní rostliny, při pastvě narušuje kopyty travní drn, provzdušňuje jej, což pak napomáhá k růstu původních druhů rostlin.
Kravkám se na společné pastvě daří. Jsou to společenská zvířata.
Do společného stáda lze sehnat ovce či kozy lidí, kteří je mají na zahradách jako sekačky trávy. Party spásačů tvoří i vysloužilé dojnice, případně koníci, jejichž jezdecká kariéra dávno skončila.
S podporou projektu je na jihu Moravy obnovováno 500 hektarů mokřadů na deseti chráněných územích. Komunitní pastva funguje na osmi z nich a na dalších bude brzo zavedena.
„Pestrou krajinu v Česku po staletí udržovalo hospodaření a pastva zvířat. Dnes do ní pastvu nutně potřebujeme vrátit,“ doplnila vědkyně Kotasová Adámková.
Stádo uherského stepního skotu – na jihu Moravy se běžně používal před zhruba 300 lety. Stádo vlastní jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické. Spásá lokalitu Kosteliska u Dubňan.
Na mokřadech stáda spásají přerůstající rákos a invazní rostliny, jako jsou zlatobýly nebo astřičky ze Severní Ameriky. Pomáhají v růstu původním kvetoucím rostlinám. Na podmáčené louky se vrací obojživelníci, třeba kuňky obecné.
Dneska už to každopádně mají obecní pasáčci díky moderním technologiím mnohem jednodušší než kdysi. Pro vybudování ohrad a provoz pastvy lze využít různé dotace. Jak na to, s tím poradí odborníci z týmu LIFE in Salt Marshes.
Zrzka Žofka, která je prý ze stáda v Novosedlech nejzvědavější.
