Co způsobilo rozkvět života na Zemi? Planetka o velikosti čtyř Everestů

„Víme, že poté, co se Země poprvé zformovala, stále poletovalo v okolním vesmíru spousta sutin, které do naší planety narážely. Zjistili jsme však, že život na Zemi byl vůči těmto obřím kolizím odolný a že ve skutečnosti díky tomu vzkvétal,“ sdělila profesorka Nadja Drabonová stanici BBC.

Podle zjištění jejího týmu, který se za zbytky planetky uložené v horninách vydal do oblasti zvané Barberton Greenstone Belt v Jihoafrické republice, to platí i o gigantické planetce zvané S2. Konkrétně tam, ve zmíněné lokalitě v JAR, lze podle dalšího článku BBC najít důkazy o dopadu tělesa.

Výzkumníci do přírodního pásu Barberton Greenstone vyrazili odebrat vzorky skalního materiálu, aby pochopili, co přesně se v dávné minulosti během impaktu vesmírného tělesa přesně přihodilo.

Daný asteroid byl 40 až 60 kilometrů široký, tedy čtyřikrát až šestkrát větší než nejvyšší hora na světě Mount Everest. Mimozemské těleso sehrálo ve vývoji modrozelené planety úlohu „hnojivové bomby“.

Bakterie a jiné jednobuněčné organismy zvané archea se díky srážce dostaly ke klíčovým živinám, jako je fosfor a železo.

Planetka S2 totiž byla kromě fosforu bohatá i na uhlík. Jí podobné asteroidy a meteority vznikly v raném období Sluneční soustavy a podle odborníků obsahují řadu látek, které se v pozemských horninách vůbec nevyskytují. Zejména jsou však zdrojem aminokyselin, základních stavebních látek života.

Náraz planetky proměnil Zemi k nepoznání. Před srážkou byla vodním světem, kde z moře vyčnívaly jenom části pevnin. Život byl tehdy v počátcích a skládal se z primitivních mikroorganismů.

Daná kolize ale způsobila hned několik zásadních změn. Silou nárazu se samotná planetka i část zemského povrchu odpařily. To vytvořilo kolem planety hustý mrak, ze kterého podle Drabonové začaly „pršet kapky roztavených hornin“. Právě tak se zřejmě dostal fosfor ve velkém na Zemi.

Energie, která se nárazem uvolnila, zároveň oteplila podnebí natolik, že horní vrstva oceánů začala vřít a do ovzduší se začala vypařovat voda.

Impakt planetky také vyvolal nepředstavitelně obří vlnu tsunami, která se přehnala přes celou zeměkouli, rozervala mořské dno a na povrch přinesla vodu z mořských hlubin bohatou na železo, což dodalo bakteriím další zdroj energie, jak popsal vědecký server Phys.org.

Vědci v oblasti identifikovali např. i kus skály ukazující stopy doslova rozervaného bývalého mořského dna po oné vlně tsunami, které následovala po dopadu objektu S2.

„Dopady planetek na život na Zemi považujeme za katastrofální. Nejčastěji si vzpomeneme na vyhubené dinosaury. Ale před třemi miliardami let měl život daleko jednodušší formu. Mikroorganismy, které tehdy obývaly ve velkém planetu, jsou primitivní, všestranné a rychle se rozmnožují. Je to, jako když si ráno vyčistíte zuby. Zabijeme 99,9 procent bakterií, ale večer jsou všechny zpátky,“ připodobnila Drabonová.

Závěry nové studie, zveřejněné tento týden v odborném časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences), podle ní přispějí ke správnosti teorie, která tvrdí, že dopady vesmírných těles na zemský povrch napomohly počátečnímu životu.