Článek
„Dovezené rostliny pocházejí z území, kde jsou mrazy mnohem větší, avšak když tam skončí zima, tak již žádné mrazy nejsou a na jaře mohou poklidně růst. Před pár týdny byly v Česku vysoké teploty a po několika dnech přišly v noci mrazy, na což nejsou cizí rostliny zvyklé,“ řekl botanik.
Pokud je úroda kvůli mrazivému počasí menší, tak nadcházející rok je i méně škůdců
Může se podle Krahulce stát, že pokud se podobné klima bude v nadcházejících letech opakovat, nezbude nic jiného než podobné rostliny - jako třeba zmíněné okrasné česneky - přestat pěstovat.
Problém pro ovocné stromy
Největší problém s mrazy nastává u ovocných stromů, u nichž se očekává úroda. Nicméně pokud je úroda kvůli mrazivému počasí menší, tak nadcházející rok je i méně škůdců, poznamenal Krahulec.
Budou se kvůli mrazu pěstovat jiné meruňky? Může to být cesta, míní odborník
„Mrazy mohou být letos problematické pro jabloně. Některé peckoviny již byly odkvetlé a ty pecičky to snesou. V horší situaci jsou pěstitelé meruněk, které zasáhly mrazy v době květu, kdy je strom nejvíce citlivý,“ dodal.
Peckoviny, které odkvetly již před nějakou dobou - jako třešně, blumy a švestky, nemusí mít kvůli současným nočním mrazům znatelné škody. „Dokud jsou květy stromů v poupatech, tak to tolik nevadí,“ vysvětlil Krahulec.
Ze stromů jsou na podobné mrazy velmi citlivé buky. „V nižších polohách už jsou olistněné, ale v horách, kam převážně patří, tak olistěné nejsou. A proto nynější mrazy jim v podstatě moc neublížily,“ uvedl botanik.
Když podle něj například namrznou konce větviček, tak se poté odmrazí a rostlina situaci většinou zvládne.
„Rostliny, které mráz nesnáší, tak ještě nevyrazily anebo jsou ve stadiu, kdy jim to nevadí. Jednoleté rostliny jsou také nesmírně citlivé, nicméně nikdy nevyklíčí všechny najednou. Takže i v případě, že první vlnu semen mrazy zničí, tak později vyroste další vlna,“ dodal Krahulec.
Lidé podle Krahulce mohou své rostliny za zahrádkách před mrazy chránit, přikrývat je a podobně. Horší je situace u větších sadů a stromů, kde lze těžko rozkvetlé stromy bránit. Rozumné je podle botanika také počkat s vysazováním, zvláště u citlivějších rostlin, až třeba do poloviny května. Závisí to na předpovědi.
Sníh se objevil i v nižších polohách. Na Valašsku padal do ještě kvetoucích stromů
Boj s mrazem: Ovocnáři zapalují ohně
