Čínské vozítko odhalilo na Marsu písečné pláže

Vozítko neboli rover prozkoumalo tzv. penetračním radarem vrstvy hornin do hloubky několika desítek metrů pod povrchem Marsu, přičemž jelo ve směru kolmém na linii pobřeží. Čili prozkoumalo oblast, kde kdysi terén pozvolna sestupoval ze břehu do příbřežní mělké části oceánu.

Jak nedávno informovala agentura Reuters, radarová data získaná čínským vozítkem Ču-žung přitom odhalila pod povrchem Marsu skryté důkazy o něčem, co vypadá jako písečné pláže nedaleko okraje či v mělkých hloubkách velkého oceánu, který se pravděpodobně velmi dávno rozkládal v oblasti severních plání planety.

Tento hypotetický oceán, nazvaný Deuteronilus, se po jistou dobu na povrchu Marsu rozléval zhruba před 3,5–4 miliardami let. Jednalo se o dobu, kdy Mars – nyní chladný, suchý a pustý – měl hustší atmosféru a teplejší klima.

Oceány kapalné vody na povrchu Marsu však nebyly tak stálé jako moře a oceány, které známe ze Země. Poté, co se z nitra Marsu vylilo (pravděpodobně po nějaké katastrofické události) najednou velké množství vody, která protekla rychle se formující říční sítí, její velká část zaplnila nový oceán.

Ten však zřejmě neexistoval v planetologickém měřítku dlouho, možná jen několik milionů či několik desítek milionů let. Poté se prakticky veškerá voda ztratila – možná částečně do vesmíru nebo se opět vsákla díky pórovité kůře Marsu zpět do nitra planety.

Rover Ču-žung, který byl v provozu od května 2021 do května 2022, urazil 1,9 kilometru v oblasti, která vykazuje povrchové rysy připomínající dávnou linii pobřeží. Jeho radar vysílal do země vysokofrekvenční rádiové vlny, ty pronikaly až 80 metrů pod povrch Marsu a různě se odrážely od podpovrchových útvarů či materiálů. Podle charakteristik jejich odrazu pak mohli vědci analyzovat, jaké druhy materiálů se pod povrchem vyskytují.

Radarové snímky detekovaly v hloubkách asi 10 až 35 metrů pod zemí silné vrstvy materiálu s vlastnostmi podobnými písku, přičemž všechny byly skloněny ve stejném směru a pod úhlem podobným plážím na Zemi, tj. nedaleko od břehu či v mělké vodě, tedy tam, kde se moře setkává s pevninou. Výzkumníci zmapovali tyto struktury v délce 1,2 km podél dráhy roveru.

„Povrch Marsu se dramaticky změnil během těch 3,5 miliardy let, ale díky použití penetračního radaru pronikajícího pod povrch jsme našli přímé důkazy o pobřežních usazeninách, které nebyly z povrchu viditelné,“ řekl planetolog Chaj Liou z Kantonské univerzity, člen vědeckého týmu čínské mise Tchien-wen 1, která zahrnovala i zmíněný rover.

Na naší planetě by plážové usazeniny této tloušťky potřebovaly miliony let, aby se vytvořily, připomněli výzkumníci. To naznačuje, že na Marsu kdysi existovala velká a poměrně dlouho trvající vodní plocha, na níž se proháněly vlny, které směrem ke břehu naplavovaly sedimenty, přinesené sem řekami tekoucími z nedalekých vysočin.

„Pláže byly zřejmě vytvořeny podobnými procesy jako na Zemi – tedy vlnami a přílivem,“ poznamenal Liou, jeden z vedoucích autorů studie publikované 24. února 2025 v prestižním americkém vědeckém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences).

„Takové oceány by hluboce ovlivnily klima na Marsu, podstatně formovaly jeho krajinu a možná i vytvořily prostředí potenciálně vhodné pro vznik a trvání života,“ konstatoval.

„Samo pobřeží je skvělým místem pro hledání stop svědčících o minulém životě,“ okomentoval to planetolog a spoluautor zmíněné studie Michael Manga z Kalifornské univerzity v Berkeley. „Předpokládá se, že nejranější život na Zemi začal právě na místech jako je toto, tedy blízko rozhraní souše a mělké vody.“

Rover se pohyboval přesněji v jižní části oblasti Utopia Planitia, což je velmi rozlehlá pláň rozkládající se na severní polokouli Marsu. Zapojení odborníci přitom vyloučili jiná možná vysvětlení pro původ nebo složení struktur, které radar vozítka Ču-žung pod povrchem detekoval.

„Důležitou částí této práce bylo testování dalších alternativních hypotéz. Uvažovalo se o dunách formovaných větrem, ale to neodpovídalo zjištěným údajům. Duny mají totiž tendenci vyskytovat se ve skupinách a jejich skupiny navíc vytvářejí charakteristické vzory, které se v těchto usazeninách nevyskytují,“ uvedl geolog a spoluautor studie Benjamin Cardenas.

„Uvažovali jsme také o dávných řekách a naplavených sedimentech, které díky působení řek vznikají. Řeky sice existují v některých blízkých lokalitách Marsu, ale tuto hypotézu jsme zamítli z podobných důvodů – vzorce, které jsme viděli v usazeninách, byly jiné. A roverem zjištěné struktury se obvykle nevyskytují ani v lávových proudech. Pláže z písku prostě nejlépe odpovídají tomu, co jsme pozorovali,“ řekl Cardenas.

Země, Mars a další planety Sluneční soustavy vznikly zhruba před 4,5 miliardy let. To znamená, že oceán Deuteronilus vznikl a zanikl přibližně miliardu let po vzniku Marsu, a v daném období se zároveň klima planety dramaticky změnilo. Podle vědců tehdy část vody mohla nakonec uniknout do vesmíru, ale velké množství se mohlo opět vrátit do tzv. střední části marsovské kůry, zhruba 10-20 km pod povrch planety.

Podle seismických dat získaných automatickým přistávacím modulem americké vesmírné agentury NASA jménem InSight lze soudit, že obrovské zásoby kapalné vody se v současnosti mohou nacházet hluboko pod povrchem Marsu, v rozpukaných vyvřelých horninách.

Nepředstavujme si to však jako nějaký souvislý podzemní rezervoár nebo podzemní moře. Voda se tam zřejmě vyskytuje v pórech a puklinách, navíc promíchaná s jinými horninami – a může tedy tvořit jakési „bahno“. Nicméně existuje odhad, že kdyby se všechna tato podzemní voda dostala najednou na povrch Marsu, vytvořila by zde vrstvu o tloušťce 1-2 km.

Po desetiletí používali vědci snímky pořízené družicemi k nalezení povrchových útvarů na Marsu, připomínajících linii pobřeží. Nicméně každá starší povrchová struktura mohla být smazána nebo zkreslena po miliardy let trvající větrnou erozí či jinými geologickými procesy.

„Avšak nově nalezené podpovrchové ‚plážové‘ struktury, které byly v průběhu času pohřbeny pod nánosy pocházejícími z prachových bouří, dopadů meteoritů nebo vulkanické činnosti, jsou díky tomu nádherně zachovalé,“ uzavřel Cardenas.