Článek
Univerzita v Tchien-ťinu v severní Číně nabízí v posledních pěti letech ubytování zdarma pro rodiče ve „stanech lásky”, jiné školy nechávají rodiče přespávat na matracích v tělocvičnách, píše CNN.
„Odchod na vysokou školu je významným životním předělem a moji rodiče to nechtěli propásnout,” řekl Siung Ťin-čchi, prvák na tchien-ťinské univerzitě, která se zaměřuje na aplikovanou chemii. Jeho rodiče s ním z provincie Ťiang-si cestovali 19 hodin vlakem.
„Nemohou se dočkat, až uvidí, jaký bude můj život po následující čtyři roky,” tvrdí.
Generace „malých císařů”
Obrázky školních tělocvičen zaplněných rodiči kolují po čínských sociálních sítích. Fenomén vzbudil debatu, zda nejsou čínští jedináčci příliš rozmazlováni. Někteří lidé kritizovali tchien-ťinskou univerzitu s tím, že rodiče i děti by měli být samostatnější.
Příliš pečující rodiče se samozřejmě nevyskytují jen v Číně. Avšak tam panují obavy, že z lidí, kteří se narodili na přelomu tisíciletí a mají kromě rodičů i oba páry prarodičů, se stala generace „malých císařů” neschopná nebo neochotná se o sebe postarat.
Siung Ping-čchi z čínského výzkumného ústavu zabývajícího se školstvím 21. století ale tvrdí, že se tento jev zveličuje.
Oslava a cestování
„V Číně byl vždycky problém, že na začátku každého školního roku jsou univerzity nacpané rodiči, kteří přijeli s potomkem a zůstanou s ním v prvních dnech,” řekl Siung. „Pro některé je to způsob, jak oslavit prvního člena rodiny, který se dostal na univerzitu. Na tom, že toto štěstí se svým dítětem sdílejí, není nic špatného.”
Otec prváka Siunga řekl, že o rozhodnutí doprovázet syna nemusel dlouho přemýšlet. „Moje dítě mělo spoustu zavazadel, a taky rádi cestujeme,” dodal muž, který byl se svou ženou mezi 550 „táborníky” přespávajícími v tělocvičně tchien-ťinské univerzity. „Hotely v okolí jsou plné, tak jsem musel spát ve stanu,” dodal.
Jeho syn odmítá kritiku, že by byl zhýčkaný, a těší se na to, že bude poprvé stát na vlastních nohách. „To, že mne doprovázejí rodiče, neznamená, že jsem rozmazlený,” uzavřel.
