Čínské prvenství? Sonda dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce

Pokud se tedy něco nepokazilo nebo nepokazí, Čína se stává první zemí, která získala vzorky ze strany Měsíce trvale odvrácené vůči Zemi.

O přistání na zemském povrchu referovaly např. deník South China Morning Post či zpravodajská stanice BBC.

„Okolo 7:22 SELČ došlo k úspěšnému oddělení přistávacího pouzdra od přeletové části sondy Čchang-e 6. Ke vstupu do atmosféry došlo nad jižní oblastí Atlantského oceánu. Nad Arabským poloostrovem provede pouzdro ‚žabičku‘ o atmosféru a k přistání dojde okolo 08:11 SELČ,“ avizoval na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a pražského ČVUT.

A tak se také stalo, jen tedy ono přistání proběhlo o čtyři minuty dříve - v 8:07. Václavík poté ještě doplnil, že po dosednutí začala kontrola pouzdra, které bude převezeno do Pekingu, kde z něj budou vyjmuty odebrané měsíční vzorky.

„Očekává se, že jich bude do dvou kilogramů. Kolik, to se dozvíme snad brzy (u předešlé mise to trvalo pouze tři dny),“ poznamenal.

Proces návratu vzorků sledovali vědci z celého světa v naději, že tyto vzorky pomohou odpovědět na otázky ohledně původu Sluneční soustavy, případně jak vznikl samotný Měsíc jako přirozená družice Země.

Co se týká práce sondy na Měsíci, tak přistávací modul mise Čchang-e 6 dosedl podle plánu v měsíčním kráteru Apollo v oblasti South Pole-Aitken v neděli 2. června v 0:23 SELČ. Agentura Reuters tehdy zprostředkovala video z odběru, prováděného s využitím robotického ramene, vrtáku a lopatky.

Po úspěšném sběru vzorků kamenů a půdy byla navíc na přistávacím modulu rozvinuta čínská státní vlajka, která se tak stala první státní vlajkou na odvrácené straně Měsíce, napsala agentura Nová Čína.

Na videosekvenci je i snímek čínské vlajky na Měsíci

Ke zpátečnímu letu sonda odstartovala v úterý 4. června v 1:38 SELČ. V tu chvíli byl završen 49 hodin, 14 minut a 54 sekund dlouhý pobyt landeru sondy na povrchu Měsíce. Návrat na Zemi se pak očekával v úterý 25. června.

Projekt „přináší mnohé technické inovace, velké riziko a vysokou obtížnost“, uvedla již dříve Čínská národní kosmická agentura (CNSA), která z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan vyslala svou sondu 3. května za pomoci rakety Dlouhý pochod 5.

Mise na odvrácenou stranu jsou náročnější, protože vyžadují styčný satelit pro zachování komunikace. Spojení mezi přistávacím modulem Čchang-e 6 a řídicím střediskem na Zemi zajišťoval Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu.

Aktuální mise je dalším čínským krokem v rámci přípravy letu, jenž by dopravil na Měsíc lidskou posádku. Tohoto milníku, který mají zatím na kontě jen Spojené státy, chce Peking dosáhnout do roku 2030. Představitel čínské vesmírné agentury pro pilotované lety Lin Si-čchiang v dubnu uvedl, že na tento účel jsou již vyvíjeny a testovány klíčové součásti a také již začal výběr posádky.