Čínská sonda vyrazila pro měsíční vzorky

Mise je opět pojmenována po měsíční bohyni z čínské mytologie - nese název Čchang-e 5. Stejně tak se jmenuje i příslušná sonda vážící 8,2 tuny.

Raketa s aparátem měla podle prvních informací startovat o čtvrt hodiny dříve, tedy ve 21:15 našeho času. Nakonec se tak stalo kolem půl desáté, přičemž o více než půl hodiny poté se mohlo potvrdit, že se sonda po vynesení do kosmu od raketového nosiče zdárně oddělila - a nyní již k Měsíci putuje sama.

Jak informovala agentura AP, Čína chce poslat na Měsíc sondu, která se provrtá dva metry pod povrch jeho přivrácené strany a odebere horniny. Se vzorky se pak má vrátit na naši planetu. Naposledy takovou misi uskutečnili Američané a Rusové v 60. a 70. letech minulého století.

Pokud se to tomuto čínskému zařízení podaří, bude to po 44 letech od návratové mise sovětské sondy Luna 24, jak na svém Twitteru připomněl popularizátor kosmonautiky a astronom Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který působí i na Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Teď se ale hlavně musí sonda na Měsíc nejprve dostat. „Po uvedení na přeletovou dráhu bude Čchang-e 5 potřebovat 112 hodin k dosažení Měsíce a navedení na oběžnou dráhu ve výšce 200 km. Dne 30. listopadu se od sondy oddělí přistávací modul, který dosedne v oblasti vulkanického komplexu Mons Rümker v severní části Oceánu bouří,” popsal Václavík.

„Po odběru až dvou kilogramů vzorků 2. prosince vzletová část přistávacího modulu dopraví vzorky na oběžnou dráhu s parametry 15 x 180 km. Do dvou dnů by měl být zachycen orbitální částí sondy Čchang-e 5. Odlet k Zemi proběhne mezi 10. a 11. prosincem a cesta zabere opět 112 hodin,” dodal s tím, že návratové pouzdro se oddělí ve vzdálenosti 5000 km od Země a přistane 16. či 17. prosince v prefektuře Wu-lan-čcha-pu ve Vnitřním Mongolsku (Vnitřní Mongolsko je autonomní oblast na úrovni provincie na severu Číny - pozn. red.).

V lednu loňského roku se Číně jako první zemi světa podařilo přistát se svým aparátem na odvrácené straně Měsíce, a to v rámci mise Čchang-e 4. Tam nyní působí čínské robotické vozítko Nefritový králík 2, které loni poslalo na Zemi vůbec první zblízka pořízené snímky povrchu odvrácené strany Měsíce a další data.

Nynější Čchang-e 5 se měla na přivrácenou stranu našeho přirozeného souputníka vydat původně už do konce roku 2019.

Další čínský přístroj je v současné době na cestě k Marsu. Číňané totiž hodlají dopravit na rudou planetu rover poháněný solární energií a určený pro shromažďování vědeckých dat. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se měl pokusit v květnu.