Článek
Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan. Na orbitu kolem Měsíce Čchang-e 5 pak po několika očekávaných korekcích dorazila v sobotu večer po letu trvajícím 112 hodin, sdělila Čínská národní vesmírná agentura (CNSA).
Čínská sonda vyrazila pro měsíční vzorky
Čínská lunární sonda provedla první korekci dráhy a směřuje dál k Měsíci
K oddělení přistávacího modulu od sondy již došlo, nyní probíhá motorické snížení jeho oběžně dráhy. K zahájení řízeného sestupu na povrch má dojít v úterý 1. prosince v 15:58 SEČ, k dosednutí na Měsíc pak v 16:13 SEČ, informoval na Twitteru popularizátor kosmonautiky a astronom Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který působí i na Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Složité operace
Kritickou roli při brždění před přistáním bude hrát speciální motor 3000N. Bezpečné dosednutí každopádně nebude snadné.
Dva moduly sondy přistanou v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstanou na oběžné dráze. K odběru podpovrchových vzorků by pak mělo docházet s přestávkami od úterního včera až do středy ve 20:35 SEČ.
Vzletový modul by měl následně ve čtvrtek 16:10 SEČ z Měsíce opět odstartovat a v následujících hodinách a dnech provést několik operací, aby se spojil s tzv. orbiterem, servisním modulem kroužícím kolem luny. Z této části sondy se materiál přesune do návratového modulu, jenž zamíří k Zemi.
Zpět v polovině prosince?
Cesta zpět by podle serveru Space.com měla trvat čtyři a půl dne. Předpokládá se, že kapsle se vzorky přistane pomocí padáku v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko mezi 15. a 17. prosincem.
(1/4) Plán činností sondy #Change5 u Měsíce:
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) November 30, 2020
*Oddělení přistávacího modulu 29. 11., 21:40 SEČ
*Motorické snížení oběžní dráhy přistávacího modulu 30. 11., 15:23 a 19:22 SEČ
*Zahájení motorického sestupu na povrch 1. 12., 15:58 SEČ
*Dosednutí na povrch Měsíce 1. 12., 16:13 SEČ pic.twitter.com/dxZzevgyvP
Hlavním cílem projektu je tedy získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na naši planetu k bližšímu zkoumání.
Pokud bude projekt úspěšný, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech. V 60. a 70. letech takové mise zdárně uskutečnily Spojené státy a bývalý Sovětský svaz.
Historický průlom. Čínská sonda Čchang-e 4 přistála na odvrácené straně Měsíce
Loni v lednu se Číně jako první zemi světa podařilo přistát se svým aparátem na odvrácené straně Měsíce, a to v rámci mise Čchang-e 4. Tam nyní působí čínské robotické vozítko Nefritový králík 2, které poslalo na Zemi první zblízka pořízené snímky povrchu odvrácené strany Měsíce a další data.