Čínská sonda se „uvelebila“ na orbitě Marsu, aby mohla povrch planety lépe zkoumat

Celá čínská mise Tchien-wen 1 se sondou, která sestává z tzv. orbiteru (obíhající družice), landeru (přistávacího modulu) a roveru (průzkumného robotického vozítka), byla zahájena loni 23. července startem rakety ze Země. Rover jménem Ču-žung sjel ze své přistávací plošiny na povrch Marsu letos 22. května.

Zmíněná družice z mise tak 8. listopadu zdárně vstoupila na novou oběžnou dráhu Marsu.

„Čínská sonda je na oběžné dráze okolo Marsu již několik měsíců (od února – pozn. red.). Nyní byla její oběžná dráha upravena tak, aby byla co nejvhodnější pro pozorování povrchu Marsu,“ upřesnil pro Novinky specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a ČVUT v Praze.

S ohledem na požadavky orbiteru a roveru na přenos komunikace čínský výzkumný tým optimalizoval navrženou oběžnou dráhu s orbitálními výškami přibližně 265 kilometrů a 10 700 km. Doba oběhu kolem planety je přibližně 7,08 hodiny.

Podle CNSA má orbiter sedm vědeckých přístrojů a očekává se, že bude dále shromažďovat data o morfologii a geologické struktuře, složení povrchových materiálů a rozložení půdních typů, stejně tak údaje o atmosféře, ionosféře a vůbec o celkovém marsovském prostředí. Studovat má konkrétně i meteorické krátery, kaňony či dávné sopky.

Aparát Ču-žung již na povrchu Marsu urazil vzdálenost 1253 metrů. Svou hlavní tříměsíční expedici, při níž ujelo 889 metrů, dokončilo vozítko Ču-žung již letos v létě. Jeho mise nicméně nadále pokračuje.

Rover je vybavený šesti vědeckými přístroji, s jejichž využitím zkoumá oblast svého přistání ve velké planině Utopia Planitia, kde se podle mínění vědců kdysi mohl rozprostírat oceán.

Kromě kamer má Ču-žung zařízení pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a rovněž silný radar, kterým může pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.

Veškerá zařízení celé sondy jsou podle CNSA v dobrém funkčním stavu.

Jak dříve připomněl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, nejpřesnější český překlad názvu samotné mise Tchien-wen by zněl „Pátrání po nebeské pravdě“.

Po stopách minulého, nikoli současného života na Marsu pátrá aktuálně i americký rover Perseverance (Vytrvalost). Toto vozítko je navíc prvním kosmickým aparátem, který zaznamenává zvuky rudé planety.

A především už opravdu začíná odhalovat tajemství marsovského kráteru Jezero, kde rover přistál. Podle všeho dokázal, že daný kráter byl skutečně dříve jezerem. Veškeré dosud zjištěné indicie nasvědčují tomu, že na Marsu kdysi mohl být život, resp. vhodné podmínky pro jeho uchování.

Kráter Jezero na planetě je nyní nehostinnou promrzlou pouští. Vědci se nicméně i díky studiu současných fotografií ze sondy čím dál silněji domnívají, že před 3,7 miliardy let byla oblast plná vody a mohla obsahovat život.