Článek
Čínská sonda Čchang-e 4 dopravila na Měsíc vozítko Jü-tchu-2 v lednu před třemi lety, přičemž se jednalo o vůbec první měkké přistání na odvrácené straně naší přirozené družice.
Konkrétně aparáty 3. ledna 2019 zdárně dosedly ve Von Kármánově kráteru v pánvi South Pole-Aitken.
Nové krátery obklopené kamením
Nefritový králík již při své misi urazil přes 1000 metrů, cestou minul mnoho kráterů a vyfotografoval je pro další zkoumání.
„Z fotografií ve vysokém rozlišení pořízených roverem můžeme vidět mnoho typických tvarů terénu, jako jsou některé čerstvé krátery s průměrem od desítek metrů do desítek centimetrů. Vidíme také mnoho hornin různých velikostí,“ popsal Žen Sin, zástupce hlavního konstruktéra systému sondy Čchang-e 4.
Čínská analýza lunárního povrchu prokázala přítomnost vody na Měsíci
Nejvýraznějším rysem relativně nových kráterů je to, že jsou obklopeny mnoha kameny. Na rozdíl od Země totiž Měsíc postrádá silnou atmosféru, která by ho chránila před „útoky“ asteroidů, které tak vytvářejí ony „díry“ v povrchu.
Z „domu“ je skála ve tvaru králíka
V prosinci obletěla svět zpráva, že čínské vozítko Jü-tchu-2 zachytilo na povrchu odvrácené strany Měsíce vzdálený objekt ve tvaru krychle. Čínská národní vesmírná agentura (CNSA) to označila za „tajemnou chýši“, jiní tomu říkali „měsíční kostka“ či „dům“.
Rover se ale později přiblížil, udělal lepší fotku a odhalil, že „kostka“ je ve skutečnosti skála.
Měsíční záhada vyřešena. Z „domu“ je skála ve tvaru králíka
Jak informoval server Business Insider, onen velký kámen tvarově poněkud připomíná králíka, což je rovněž zajímavé s ohledem na jméno dané čínské průzkumné sondy: Nefritový králík.
Zařízení Jü-tchu je poháněno sluneční energií a podle prosincových informací od čínského vládního vědeckého webu Our Space urazí vzdálenost 80 metrů za dva až tři lunární dny, tj. dva až tři pozemské měsíce.
