Článek
Jde o významný krok dosud nejambicióznější mise čínského kosmického programu v hlubokém vesmíru – aparát ostatně musel putovat sedm měsíců a urazit 475 milionů kilometrů, připomíná AP.
Den po Spojených arabských emirátech dopravila sondu na orbitu Marsu i Čína
Svůj úplně první snímek rudé planety sonda Tchien-wen 1 nicméně pořídila již několik dní před přistáním, a to ze vzdálenosti 2,2 milionu kilometrů od Marsu.
Čínská sonda mířící k Marsu poslala první snímek planety
Kolem Marsu každopádně je a i nadále bude nezvykle rušno. Startovací okno, které se k planetě otevřelo loni v létě, totiž využily hned tři státy k vyslání svých vědeckých misí. Díky tomu se mohla v úterý 9. února odpoledne SEČ na oběžnou dráhu okolo Marsu dostat první ze sond, Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů (SAE) – ta přistávat nebude.
Velké marsovské finále. U rudé planety zaparkovala první ze tří sond, arabská Naděje
O necelý den později ji úspěšně v navedení na marsovskou orbitu následoval právě čínský pětitunový „kolos” Tchien-wen 1.
Americká sonda Perseverance (Vytrvalost) má na planetě za týden, přesně ve čtvrtek 18. února, hned přímo přistát.
Čínské přistání za tři měsíce
Čínská mise Tchien-wen odstartovala loni jako druhá po té arabské a před americkou. Jak připomíná Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, nejpřesnější český překlad jejího názvu by zněl „Pátrání po nebeské pravdě“.
Nové vozítko NASA bude z Marsu posílat i zvuk. Přistát má v polovině února
Je určená k hledání důkazů o současném a minulém životě na Marsu, výzkumu půdy a atmosféry. Skládá se z orbiteru, tedy sondy, která zůstane na oběžné dráze Marsu, a přistávacího modulu (landeru), který nese i malé robotické vozítko (rover). I proto to vše dohromady váží takřka pět tun a jde tak o zatím nejtěžší lidmi vyrobený stroj, který kdy letěl k rudé planetě.
Přistání výsadkového modulu s vozítkem je naplánováno na květen v oblasti pánve Utopia Planitia. Předpokládaná životnost vozítka je 90 solů (marsovských dnů, které jsou zhruba o 39 minut delší než dny pozemské).
Prastará údolí na Marsu vykrojily ledovce, nikoli řeky, tvrdí nová studie
Mise na Mars nikdy nebyly snadné. Od roku 1960 více než polovina všech pokusů o dobytí rudé planety selhala. Na povrchu Marsu aktuálně pracují dva americké stroje: od roku 2012 pátrá pojízdná laboratoř Curiosity po pozůstatcích případných mikroorganismů a od roku 2018 robotická sonda InSight zkoumá vnitřní struktury Marsu, jeho seismickou aktivitu a tepelné toky pod povrchem. Kolem planety létá i několik družic.
