Vrták a lopatka. Číňané zveřejnili video z odběru měsíčních vzorků

Úspěšný odlet sondy z Měsíce znamená, že se Čína přiblížila tomu, aby se stala první zemí, která získá vzorky ze strany Měsíce trvale odvrácené vůči Zemi, poznamenala agentura Reuters.

Proces návratu vzorků, o kterém informuje mj. i zpravodajská stanice BBC, sledují vědci z celého světa v naději, že tyto vzorky pomohou odpovědět na otázky ohledně původu Sluneční soustavy, anebo - jak poznamenala agentura AFP - pomohou lépe pochopit, jak vznikl Měsíc jako přirozená družice Země.

Přistávací modul mise Čchang-e 6 dosedl podle plánu v neděli v měsíčním kráteru Apollo v oblasti South Pole-Aitken. Ke zpátečnímu letu sonda odstartovala v úterý v 1:38 SELČ.

V tu chvíli byl završen 49 hodin, 14 minut a 54 sekund dlouhý pobyt landeru sondy na povrchu Měsíce.

„Z přistávací části odstartoval vzletový stupeň s odebranými vzorky a po šestiminutovém motorickém letu dosáhl oběžné dráhy okolo Měsíce. Následovat bude spojení s orbitální části mise Čchang-e 6 a k předání vzorků. Podle Čínské národní kosmické agentury (CNSA) byly na povrchu splněny všechny cíle včetně práce evropských vědeckých přístrojů. Dle očekávání bylo na povrch Měsíce vysazeno malé vozítko, které pořídilo snímky celé přistávací sestavy Čchang-e 6,“ shrnul na síti X odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a pražského ČVUT.

Po úspěšném sběru vzorků kamenů a půdy v předchozích dvou dnech byla navíc na přistávacím modulu rozvinuta čínská státní vlajka, která se tak stala první státní vlajkou na odvrácené straně Měsíce, napsala agentura Nová Čína.

Na videosekvenci je i snímek čínské vlajky na Měsíci

Projekt „přináší mnohé technické inovace, velké riziko a vysokou obtížnost“, uvedla již dříve CNSA, která z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan vyslala svou sondu 3. května za pomoci rakety Dlouhý pochod 5.

O téměř měsíc později zařízení dosedlo na lunární povrch. Modul pro návrat na Zemi by pak měl přistát v poušti na severu Číny 25. června.

Číňané v něm chtějí dopravit z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. Navazují tak na misi Čchang-e 5, která v roce 2020 dopravila na Zemi z přivrácené strany Měsíce 1,731 kilogramu hornin. Analýza nových vzorků by podle čínských vědců mohla také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně Měsíce a známější přivrácené straně.

Mise na odvrácenou stranu jsou náročnější, protože vyžadují styčný satelit pro zachování komunikace. Spojení mezi přistávacím modulem Čchang-e 6 a řídícím střediskem na Zemi zajišťuje satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu.

Probíhající mise je dalším čínským krokem v rámci přípravy letu, jenž by dopravil na Měsíc lidskou posádku. Tohoto milníku, který mají zatím na kontě jen Spojené státy, chce Peking dosáhnout do roku 2030. Představitel čínské vesmírné agentury pro pilotované lety Lin Si-čchiang v dubnu uvedl, že na tento účel jsou již vyvíjeny a testovány klíčové součásti a také již začal výběr posádky.

Úspěšné přistání sondy posiluje postavení čínského vesmírného programu v globálním dobývání Měsíce. Několik zemí včetně Spojených států doufá, že budou schopné v nejbližší dekádě využít tamních minerálů na podporu dlouhodobých misí s astronauty a lunárních základen.