Čínská ruka na orbitě úspěšně přemístila kosmickou loď

„Ve středu mezi 23:12 a 23:59 SEČ došlo k testovacímu přesunutí nákladní kosmické lodi TZ-2 (Tchien-čou) na čínské kosmické stanici Tchien-kung pomocí robotického manipulátoru. Nákladní loď TZ-2 byla odpojena od předního stykovacího uzlu modulu Tchien-che („Nebeská harmonie”) a následně ramenem posunuta přibližně o 20° oproti podélné ose modulu,” shrnul na Twitteru odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a pražského ČVUT.

Robotický manipulátor posléze opět připojil loď Tchien-čou 2 na přední stykovací uzel.

Bylo to poprvé, co Čína použila robotické rameno své vesmírné stanice k ovládání velké kosmické lodi na oběžné dráze, konkrétně pro zkoušku jejího přemístění.

Nově nabyté zkušenosti chtějí Číňané uplatnit při budoucí montáži a stavbě dalších segmentů své orbitální stanice. Letos by totiž komplex měly doplnit moduly Wen-tchien („Hledání nebes”) a Meng-tchien („Snění o nebesích”).

Dokončená stanice – ve finální podobě má být letos – má mít asi pětinovou hmotnost ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), jejíž hmotnost přesahuje 420 tun. Z projektu ISS Spojené státy Čínu vyloučily.

Aktuální čínskou posádku na oběžné dráze tvoří tři tchajkonauti, jak svým kosmonautům Číňané říkají: velitel Čaj Č'-kang, kosmonautka Wang Ja-pching a její kolega Jie Kuang-fu.

Loď Šen-čou 13 (doslova „Božská loď číslo třináct“) tuto druhou posádku dopravila na základní modul budované čínské vesmírné stanice Tchien-kung v polovině 16. října. Loď se pak připojila ke stykovacímu portu základního staničního modulu Tchien-che, který Čína poslala na oběžnou dráhu na jaře.

Nynější trojice má na stanici celkově strávit šest měsíců. Tak dlouho v kosmu nepřetržitě dosud nepobýval žádný čínský kosmonaut. Mají za úkol onen hlavní modul dále zprovozňovat a připravovat na budoucí rozšíření stanice.

Čína vypustila Tchien-che 28. dubna a Tchien-čou 2 tam o měsíc později dopravila zásoby paliva, jídla a vybavení. První posádka na Tchien-che přiletěla 17. června a následující tři měsíce základní modul oživovala, testovala a připravovala na rozšiřování stanice. Na Zemi se vrátila v polovině září.

Číňané si u OSN nedávno postěžovali, že se jejich vesmírná stanice Tchien-kung musela loni dvakrát vyhnout střetu se satelity sítě Starlink společnosti SpaceX amerického miliardáře Elona Muska.

Podle Pekingu kolize mezi stanicí a satelity ze sítě Starlink hrozila 1. července a 21. října 2021. Čína tvrdí, že její stanice z bezpečnostních a preventivních důvodů provedla manévr, aby se vyhnula riziku střetu.

Musk koncem prosince obvinění, že satelity Starlink zabírají místo ve vesmíru, odmítl. Prohlásil, že na oběžné dráze Země je místo pro „desítky miliard“ družic a jiných kosmických plavidel.