Článek
Aparát provedl úterní orbitální korekci, aby svou dráhu lépe nasměroval k přistání na Měsíci, přesně v 15:06 SEČ, přičemž speciální motor 3000N byl pro tento okamžik v provozu asi dvě sekundy.
Tento motor má před dosednutím na lunární povrch, ke kterému má dojít začátkem příštího týdne, hrát kritickou roli při brzdění.
Přímo při cestě k Měsíci proběhnou podle Číňanů ještě dvě nebo tři takovéto podobné úpravy letu.
Ověřit, zda vše funguje, ať se sonda o Měsíc nerozbije
„Potřebujeme se ujistit, že motor 3000N funguje správně. Musíme otestovat jeho stav a parametry, aby Čchang-e 5 zvládla přistání,” vysvětlil Meng Čan-feng z CNSA, který má sondu na starosti. Bezpečné dosednutí nebude snadné – tím spíš, že stroj váží přes osm tun.
Čínská sonda provedla druhou korekci letové dráhy, aby se mohla lépe přiblížit k Marsu
Před onou první korekcí cestovalo zařízení – po oddělení od nosné rakety – zhruba 17 hodin v kosmu a od Země bylo vzdáleno asi 160 tisíc kilometrů. Všechny systémy prý pracují dobře.
Po 44 letech materiál z Měsíce
Průzkumnou sondu vynesla na oběžnou dráhu v pondělí 23. listopadu ve 21:31 SEČ z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan nejsilnější čínská raketa Dlouhý pochod 5.
Čínská sonda vyrazila pro měsíční vzorky
Jak už dříve informovala agentura AP, Čína chce poslat na Měsíc sondu, která se provrtá dva metry pod povrch jeho přivrácené strany a odebere horniny. Naposledy takovou misi uskutečnili Američané a Rusové v 60. a 70. letech minulého století.
Pokud se to Číňanům podaří, bude to konkrétně po 44 letech od návratové mise sovětské sondy Luna 24, jak na svém Twitteru připomněl popularizátor kosmonautiky a astronom Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který působí i na Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Video: Chang'e-5 #lunar #probe took off from Wenchang Space Launch site in Hainan Province. The probe will drill into the moon’s surface and bring back samples in the 1st unmanned sample return mission in the world. pic.twitter.com/WOgMgxdnQw
— People's Daily, China (@PDChina) November 23, 2020
Start rakety Dlouhý pochod 5 se sondou Čchang-e 5.
„Po uvedení na přeletovou dráhu bude Čchang-e 5 potřebovat 112 hodin k dosažení Měsíce a navedení na oběžnou dráhu ve výšce 200 km. Dne 30. listopadu se od sondy oddělí přistávací modul, který dosedne v oblasti vulkanického komplexu Mons Rümker v severní části Oceánu bouří,” popsal Václavík.
„Po odběru až dvou kilogramů vzorků 2. prosince vzletová část přistávacího modulu dopraví vzorky na oběžnou dráhu. Do dvou dnů by měl být zachycen orbitální částí sondy Čchang-e 5. Odlet k Zemi proběhne mezi 10. a 11. prosincem a cesta zabere opět 112 hodin,” dodal s tím, že návratové pouzdro se oddělí ve vzdálenosti 5000 km od Země a přistane 16. či 17. prosince v prefektuře Wu-lan-čcha-pu ve Vnitřním Mongolsku (Vnitřní Mongolsko je autonomní oblast na úrovni provincie na severu Číny – pozn. red.).
Historický průlom. Čínská sonda Čchang-e 4 přistála na odvrácené straně Měsíce
V lednu loňského roku se Číně jako první zemi světa podařilo přistát se svým aparátem na odvrácené straně Měsíce, a to v rámci mise Čchang-e 4. Tam nyní působí čínské robotické vozítko Nefritový králík 2, které loni poslalo na Zemi první zblízka pořízené snímky povrchu odvrácené strany Měsíce a další data.