Článek
„Planina Utopia Planitia (oblast přistání aparátu na Marsu - pozn. red.) je opravdu planina - v místě přistání je bez velkých kamenů či kráterů,“ poznamenal k tomu odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Výsledné záběry zprostředkovala agentura AP.
A ještě jednou a hezčeji :) pic.twitter.com/IKWSpZbWLW
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) May 19, 2021
Čínský vesmírný modul úspěšně přistál na planetě v sobotu 15. května. Modul obsahoval právě robotické vozítko, které by mělo zkoumat povrch planety.
Čína se stala teprve druhou zemí po Spojených státech, která dokázala na Mars dopravit robotické vozítko a začít jej provozovat. Na Marsu přistál měkce kromě devíti amerických sond ještě sovětský Mars 3.
FIRST PHOTOS FROM THE CHINESE MARS ROVER ZHURONG IS OUT! pic.twitter.com/6K8RQQqjPy
— Cosmic Penguin (@Cosmic_Penguin) May 19, 2021
Bude pátrat i po známkách života
Ču-žung váží zhruba 240 kilogramů. Má šest kol a čtyři sluneční kolektory. Po povrchu Marsu se může pohybovat rychlostí 200 metrů za hodinu, napsala agentura DPA. Vozítko mělo nejprve kvůli testům několik dní zůstat v přistávacím modulu.
Pokud vše půjde podle plánu, bude Ču-žung, pojmenovaný podle čínského boha ohně, zkoumat okolí nejméně tři měsíce. Průzkum se zaměří na povrch planety, její atmosféru a také na hledání známek života. S pomocí radaru bude pod povrchem pátrat po vodě a ledu.
Číně se již dříve podařilo opakovaně přistát na Měsíci, přistání na Marsu je ale technicky složitější už proto, že řídící signály letí k Marsu déle. Pro vstup do atmosféry Marsu jsou navíc nezbytné ochranné tepelné štíty, pro přistání brzdící rakety a také, na rozdíl od Měsíce, i padák, který zabrání příliš prudkému dopadu na povrch. Padák i rakety se musí použít v přesně určeném okamžiku, aby modul měkce dosedl na předem vybraném místě.
Letos v únoru na naší sousední planetě úspěšně přistál robotický průzkumník Perseverance (Vytrvalost) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
