Článek
V této půdě z čínského pohoří, která měla odpovídat lunárnímu prašnému povrchu – jak napsal web Universe Today –, výzkumníci pěstovali rostlinu příbuznou tabáku s názvem Nicotiana benthamiana.
Pokud chce lidstvo v budoucnosti kolonizovat Měsíc, bude muset najít nové způsoby pěstování rostlin a vylepšovat kvalitu tamního povrchového materiálu. Výsledky dosavadních studií zabývajících se pěstováním rostlin na Měsíci např. ukázaly, že s pomocí měsíčního regolitu lze vypěstovat řeřichu.
| Regolit je označení vrstvy různorodého nezpevněného horninového materiálu, který pokrývá celistvé podloží. Vyskytuje se na Zemi, Měsíci, některých menších planetkách i jiných planetách. Regolit vzniká při dopadech meteoritů různé velikosti, které povrchovou vrstvu neustále převracejí a míchají její obsah s vyvrženým materiálem během impaktu. |
Zároveň ale studie upozorňovaly, že měsíční povrch je málo úrodný, a to především kvůli nedostatku dusíku, který je pro růst rostlin nezbytný. Navíc je v něm obsažena taková forma fosforu, kterou rostliny nedokážou využít, připomíná list The Independent.
I proto je podle vědců kvalita „půdy“ z Měsíce vlastně horší než sopečný popel z naší planety. Tím spíš bude zapotřebí regolit „vylepšit“.
Život na Měsíci o krok blíž
To ale může změnit trojice bakterií (Bacillus mucilaginosus, Bacillus megatherium a Pseudomonas fluorescen), kterou výzkumníci zkoumali v nové studii. Ta byla publikována minulý týden v akademickém žurnálu Communications Biology a podíleli se na ní experti z Čínské zemědělské univerzity v Pekingu. Podle nich by právě tyto bakterie mohly významným způsobem zlepšit úrodnost měsíčního prašného povrchu
Vědci přidali bakterie do nasimulovaného vzorku z lunárního povrchu proto, aby zjistili, jak ovlivňují růst rostlin. Výsledkem bylo zjištění, že bakterie podstatně pomohly zlepšit úrodnost půdy, a podařilo se proto vypěstovat rostlinu Nicotiana benthamiana.
Bakterie v půdě totiž zvyšují množství fosforu, který patří mezi hlavní živiny rostlin. Ty pak rostou rychleji a jejich porost je hustší. Podle vědců je objev průlomový zejména proto, že povrch obohacený bakteriemi může hrát v budoucnu velkou roli pro udržení života na lunárních základnách.
Jak práce konkrétně probíhala? Do materiálu sloužícího jako „půda z Měsíce“ byla umístěna semínka zmíněné tabákovité rostliny, do kterých vědci přidali ony bakterie. Poté nechali rostlinky růst jako obvykle.
Rostliny, které byly pěstované v půdě s bakteriemi, měly o 104 procent více chlorofylu než rostliny pěstované v půdě s tzv. mrtvými bakteriemi. Právě chlorofyl je klíčový pro fotosyntézu, protože dokáže světelné záření použít k chemické reakci.
Po šesti dnech měly tyto rostliny delší stonky a kořeny, po necelém měsíci růstu byly také těžší a měly širší listy.
Výsledky studie jsou podle vědců dobře uplatnitelné v dalším výzkumu vesmíru. Současně ale upozorňují, že při jejich použití musíme být opatrní. Zanesení bakterií do cizího prostředí by pro lidské posádky mohlo představovat hrozbu.
