Čínská sonda přistála na odvrácené straně Měsíce

Z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan sondu 3. května vynesla do kosmu raketa Dlouhý pochod 5.

O téměř měsíc později přistála v kráteru Apollo, který se nachází v oblasti South Pole-Aitken, jež svým průměrem 2250 kilometrů a hloubkou 12 km patří k největším impaktním pánvím (vzniklým nárazem jiného tělesa) ve Sluneční soustavě. Oblast leží na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země.

„Sonda úspěšně přistála v předem vybrané oblasti,“ uvedla podle portálu Space.com Čínská národní kosmická agentura (CNSA). Podle zatím neoficiálních informací lander dosedl cca 20 km od plánovaného místa. Číně se každopádně podařilo zdárně přistát na Měsíci již počtvrté v řadě – a podruhé na odvrácené straně.

Po přistání byly zahájeny přípravy na zahájení procesu odběru vzorků. „Po dosednutí začaly pracovat vědecké přístroje: dvojice kamer, penetrující radar a spektrometr,“ informoval na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a pražského ČVUT. Posléze doplnil, že se aktivovaly i evropské přístroje na landeru.

„Práce na povrchu Měsíce jsou u landeru sondy Čchang-e 6 omezeny na 48 hodin. K odletu vzletového stupně tak dojde na přelomu 3. a 4. června. Následovat bude spojení se zbytkem sondy na oběžné dráze, předání vzorků a odlet k Zemi 20. června,“ vysvětlil Václavík.

Samotný modul pro návrat na Zemi by pak měl přistát v poušti na severu Číny okolo 25. června, píše agentura AP. Číňané v něm chtějí dopravit z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. Navazují tím na misi Čchang-e 5, která v roce 2020 dopravila na zemský povrch z přivrácené strany Měsíce 1,731 kg hornin.

Analýza nových vzorků by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a Sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně Měsíce a známější přivrácené straně.

Mise na odvrácenou stranu jsou náročnější, protože vyžadují styčný satelit pro zachování komunikace. Spojení mezi přistávacím modulem Čchang-e 6 a řídícím střediskem na Zemi zajišťuje satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu.

Název Čchüe-čchiao neboli Stračí most, odkazuje na příběh z čínského folkloru, v němž jednou do roka hejno strak vytvoří most přes Mléčnou dráhu, aby umožnilo setkání dvou rozdělených milenců.

Na povrchu bude čínská sonda odebírat vzorky za pomoci mechanického ramene a vrtáku, horniny pak poputují zpět na naši planetu v modulu, který aktuálně obíhá kolem Měsíce.

Probíhající mise je dalším čínským krokem v rámci přípravy letu, jenž by dopravil na Měsíc lidskou posádku. Tohoto milníku, který mají zatím na kontě jen Spojené státy, chce Peking dosáhnout do roku 2030. AP o čínském programu hovoří jako o součásti sílícího soupeření ve vesmírném průzkumu s USA a dalšími zeměmi včetně Indie a Japonska.