Článek
„Kromě jaderné energie by mohla energetická síť budoucí Mezinárodní lunární výzkumné stanice (ILRS) záviset na solární farmě,“ sdělil podle agentury Reuters na středeční prezentaci v Šanghaji Pchej Čao-jü, technický šéf mise Čchang-e 8 plánované na rok 2028.
Jejím cílem je položit stavební základy ILRS.
O plánech umístění jaderné elektrárny na Měsíci informovala také minulý rok ruská kosmická agentura Roskosmos. Tyto plány počítaly s jejím vybudováním mezi lety 2033 a 2035.
Obvinili Američany ze zasahování do vesmírných projektů
Hlavní konstruktér čínského programu průzkumu naší přirozené družice Wu Wej-žen navíc ve středu obvinil Spojené státy z „narušování snah Pekingu o spolupráci s Evropou a dalšími zahraničními partnery na vesmírných projektech“.
Pro Reuters řekl, že Čína prosazuje politiku otevřené vesmírné diplomacie – prý na rozdíl od Spojených států – a že Peking zůstává otevřen spolupráci na průzkumu Měsíce jak s rozvojovými, tak i rozvinutými zeměmi.
„Čína se těší na další spolupráci s Ruskem v oblasti jaderné energie na Měsíci,“ zmínil dále.
Návrat lidí na Měsíc
Po více než 40leté pauze se každopádně Měsíc opět dostal do popředí zájmů světových mocností. Poprvé od roku 1976 na měsíčním povrchu přistála v prosinci 2013 čínská sonda Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík.
V posledních letech se o dosažení měsíce se svými sondami úspěšně i neúspěšně pokusilo několik vládních agentur i soukromých firem, naposledy se to letos v březnu podařilo modulu Blue Ghost americké společnosti Firefly Aerospace.
Čínský harmonogram lunárního dobývání se do určité míry shoduje s plány programu Artemis amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ten podle posledních vyjádření z loňského prosince počítá s přistáním posádky na přirozené družici Země v roce 2027. Peking plánuje vyslat své astronauty na Měsíc do roku 2030.
Poslední astronauti vstoupili na povrch Měsíce v rámci amerického programu Apollo v roce 1972.
Peking v posledních třiceti letech značně rozvinul své kosmické programy a investoval do nich v přepočtu miliardy eur ve snaze stát se hlavní vesmírnou velmocí.
