Článek
Čínský rover Ču-žung vysadil na povrch Marsu, konkrétně asi 10 metrů od přistávací plošiny, malou kameru, která pořídila snímek jak samotného roveru, tak i povrchové platformy.
Podle tuzemského odborníka na kosmonautiku Michala Václavíka z České kosmické kanceláře a ČVUT v Praze je to něco, co nikdo nečekal.
A aby toho nebylo málo, tak přidávám ještě dvě panoramata ve vysokém rozlišení pořízená roverem Ču-žung. pic.twitter.com/LPc6VBaxB2
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) June 11, 2021
Čínská národní kosmická agentura (CNSA) se tak nyní může chlubit „skupinovým portrétem“ svých aparátů na naší sousední planetě.
Samotná čínská mise Tchien-wen 1 se sondou, jejíž součástí je právě rover Ču-žung, přistála na Marsu minulý měsíc poté, co strávila asi tři měsíce obíháním kolem rudé planety.
Čínské robotické vozítko Ču-žung vyjelo na povrch Marsu

Robotické vozítko již v květnu úspěšně opustilo přistávací modul a poprvé vyjelo na povrch Marsu. Stalo se tak tehdy po týdenních přípravách toho, aby mohlo vozítko po přistavené rampě bezpečně sjet a zahájit svou misi.
Čína se stala teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně v pořádku fungoval. Podle agentury Reuters je to zároveň poprvé, co některá země během první mise k Marsu dokázala na jeho oběžnou dráhu umístit družici a zároveň úspěšně přistát na povrchu s výzkumným vozítkem.
Americký přístroj se chystá na první odběr vzorků
Ču-žung je s výškou 1,85 metru výrazně menší než americký rover Perseverance, který zkoumá marsovský povrch i pomocí malinkého vrtulníku Ingenuity. Americký vesmírný úřad NASA očekává, že jeho rover shromáždí svůj první vzorek už v červenci - pro návrat na Zemi v roce 2031, připomíná agentura AP.
Po potížích při šestém letu zvládl vrtulníček na Marsu sedmý pokus bez problémů

Čínský rover operuje v oblasti Utopia Planitia, tedy na planině na severní polokouli, která je podle dosavadních průzkumů zřejmě pokrytá lávou a možná i permafrostem (trvale zmrzlou půdou). V této oblasti v roce 1976 přistála americká sonda Viking 2.
Na Marsu nyní fungují i tři americké mise - modul InSight a rovery Curiosity a zmíněná nejnovější Perseverance.
Pro Číňany nicméně tato mise na Marsu není zdaleka vše.
Bezpilotní loď se připojila ke vznikající čínské vesmírné stanici

Jejich ambiciózní kosmický program např. plánuje vyslat první lidskou posádku na svou novou vesmírnou stanici na oběžné dráze Země, a to už příští týden.