Čína vypustila sondu, která se jako první pokusí získat vzorky z odvrácené strany Měsíce

Lunární sonda Čchang-e 6 se jako první na světě pokusí získat vzorky z odvrácené strany Měsíce a přepravit je zpátky na Zemi. Sondu vynáší do vesmíru raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan.

Cesta na oběžnou dráhu kolem Měsíce potrvá sondě čtyři až pět dní. O několik týdnů později, začátkem června, by měl přistávací modul mise Čchang-e 6 dosednout na měsíční povrch v kráteru Apollo, který se nachází v oblasti South Pole-Aitken, jež svým průměrem 2250 kilometrů a hloubkou 12 km patří k největším impaktním pánvím (vzniklým nárazem jiného tělesa) ve Sluneční soustavě. Oblast leží na straně Měsíce, která je trvale odvrácená od Země.

Mise Čchang-e 6 má za cíl odebrat z Měsíce nejméně 500 gramů vzorků, přičemž podle agentury Reuters se pokusí získat až dva kilogramy. Jejich analýza by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a Sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na odvrácené a přivrácené straně Měsíce.

„Vybavení landeru je primárně určeno k odběrům. Vědecké přístroje tvoří dvojice kamer, penetrující radar a spektrometr. Našlo se místo i pro italské koutové odražeče, francouzský detektor pro studium přenosu prachu a detektor nabitých částic od ESA (Evropská kosmická agentura). Poslední je pákistánský CubeSat,“ doplnil na síti X odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a pražského ČVUT, co vše má sonda na palubě.

Spojení mezi sondou a řídicím střediskem na Zemi zajistí satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu.

Název Čchüe-čchiao, neboli Stračí most, odkazuje na příběh z čínského folkloru, v němž jednou do roka hejno strak vytvoří most přes Mléčnou dráhu, aby umožnilo setkání dvou rozdělených milenců.

Čína úspěšně rozšířila svůj kosmický program o lunární část v říjnu 2007. Tehdy vypustila svoji první sondu s názvem Čchang-e 1 k Měsíci. O šest let později, 14. prosince 2013, se Čína stala po USA a Rusku třetí zemí, která na Měsíc dopravila svůj stroj. Na měsíčním povrchu měkce přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Šlo zároveň o první měkké přistání na Měsíci od roku 1976, kdy tam dorazila sovětská sonda Luna 24.

Další vesmírné prvenství si Čína připsala 3. ledna 2019, když její sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála poprvé v historii letů do vesmíru na odvrácené straně Měsíce. Sonda dosedla poblíž jižního pólu Měsíce v kráteru Von Kármán.

Představitel čínské vesmírné agentury pro pilotované lety Lin Si-čchiang minulý týden uvedl, že Čína postupuje podle plánu ke svému cíli dostat do roku 2030 čínské kosmonauty na Měsíc. Podle Lina jsou již vyvíjeny a testovány klíčové součásti mise jako raketa Dlouhý pochod 10, vesmírná loď Meng-čou či skafandry k použití na povrchu Měsíce.

Čínská vesmírná agentura zároveň podle Lina pracuje na výběru posádky pilotované lunární mise a lunárního vozítka. Čína plánuje za podpory Ruska a dalších zemí na Měsíci vybudovat Mezinárodní lunární výzkumnou stanici, a zajistit tak trvalou přítomnost lidí na přirozené oběžnici Země.