Hlavní obsah

Čína vypustila rentgenovou observatoř Einstein

Tento týden se dostala do kosmu čínsko-evropská rentgenová družicová observatoř Einstein navržená tak, aby prohledávala oblohu a pátrala po rentgenových záblescích, které by mohly pomoci osvětlit záhadné jevy spojené s černými dírami a srážkami hvězd. Sonda, pojmenovaná po slavném teoretickém fyzikovi německého původu Albertu Einsteinovi, odstartovala v úterý na palubě čínské rakety Dlouhý pochod 2C.

Foto: Chinese Academy of Sciences

Start rakety s rentgenovou observatoří Einstein

Článek

„V úterý v 8:03 SEČ odstartovala z kosmodromu Si-čchang nosná raketa CZ-2C (Dlouhý pochod 2C). Na kruhovou oběžnou dráhu s výškou 600 km a sklonem 29° dopravila čínsko-evropskou rentgenovou družicovou observatoř Einstein. Ta má být v provozu minimálně po dobu tří let,“ shrnul na síti X odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Jak informoval server zpravodajské stanice CNN, čínská společnost Aerospace Science and Technology Corporation, která provozuje národní rakety Dlouhý pochod, potvrdila úspěšný start na sociálních médiích.

Kosmická loď byla zkonstruována ve spolupráci Čínské akademie věd, Institutu Maxe Plancka v Německu a Evropské kosmické agentury (ESA). I ta start mise potvrdila.

Tajemství vesmírné exploze odhaleno: Z kolabující hvězdy vytryskl nejjasnější gama záblesk

Věda a školy

Dalekohled typu „račí oko“

„Observatoř je vybavena klasickým rentgenovým dalekohledem FXT, který je založen na německém dalekohledu eROSITA z rusko-německé družicové observatoře Spektr-RG,“ popsal Václavík.

Zajímavý je podle něj taktéž rentgenový dalekohled WXT s typem optiky typu „račí oko“ se širokým zorným polem. Složený je z 12 identických modulů.

Pozorování známek rentgenových záblesků by podle ESA mohlo vědcům pomoci lépe porozumět vysokoenergetickým procesům ve vesmíru, jako jsou výbuchy supernov, srážky neutronových hvězd a černé díry.

Na kukuřičné pole v Číně se zřítil masivní kus zřejmě čínské rakety

Věda a školy

NASA odložila mise Artemis. Na lunárním povrchu lidé stanou nejdříve v roce 2026

Věda a školy

Související články

Výběr článků

Načítám