Článek
Podle agentury Reuters o tom ve středu informovala čínská státní média.
Pilotní projekt družicového systému má podpořit současný čínský program průzkumu Měsíce a výstavby mezinárodní lunární výzkumné stanice (ILRS), řekl podle státní agentury Nová Čína šéf čínského programu průzkumu hlubokého vesmíru Wu Jen-chua.
„Stračí most“
Začátek budování sítě satelitů nazvané Čchüe-čchiao 2 (neboli Stračí most 2 – podle mostu tvořeného strakami z čínské báje) byl stanoven na rok 2024.
Čína zveřejnila první snímky pořízené svou sluneční observatoří
Vypuštěna má být družice pro přenos komunikace mezi odvrácenou stranou Měsíce a Zemí, která se bude používat pro čínské bezposádkové lunární mise plánované v tomto desetiletí.
- První přenosový satelit Čchüe-čchiao vyslala Čína na oběžnou dráhu v roce 2018. Tato tzv. retranslační družice měla sloužit jako komunikační most pro spojení se sondou Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce.
Vzorky z odvrácené měsíční strany
Čína letos plánuje zahájit misi Čchang-e 6 (je pojmenovaná po víle, která podle čínské báje cestovala k Měsíci), jejímž cílem je získat vzorky horniny z odvrácené strany naší přirozené družice.
Na rok 2026 se chystá mise Čchang-e 7, která provede průzkum zdrojů v oblasti lunárního jižního pólu, kde se uvažuje o vybudování dlouhodobého lidského obydlí. Po ní bude kolem roku 2028 následovat mise Čchang-e 8, kdy má být sestaven základní model ILRS.
Ve skleněných kuličkách na povrchu Měsíce je voda
Cílem Číny je dostat astronauty na Měsíc do roku 2030. Do roku 2040 má být hotova základní část družicového systému, který bude podporovat komunikační služby, navigaci a dálkový průzkum pro pilotované mise na Měsíc a průzkum hlubokého kosmu, mj. Marsu a Venuše.
V roce 2020 přivezla sonda Čchang-e 5 na Zemi první čínské vzorky měsíční horniny. Své první přistání na Měsíci uskutečnila Čína v roce 2013 a do roku 2030 se chce stát vesmírnou velmocí.
Japonský modul se zřítil na Měsíc a pravděpodobně roztříštil
