Článek
Pozvánky na pozorování byly zaslány vědcům z celého světa. Očekává se, že asi 10 procent pozorovacího času radioteleskopu za rok, což je přibližně 450 hodin, bude přiděleno zahraničním odborníkům.
Astronomové a jiní badatelé mohou podávat své žádosti online a jejich doba pozorování nesmí být delší než 100 hodin. O tom, kdo bude mít štěstí, se má rozhodnout 20. července, načež samotná pozorování oblohy budou zahájena v srpnu.
V provozu od roku 2016
Do provozu jako takového Čína teleskop uvedla již v září 2016. Má sloužit k výzkumu vesmíru, a to včetně pátrání po gravitačních vlnách, zjišťování radiové emise z hvězd a galaxií a také registrování případných signálů, jež by mohly pocházet od mimozemského inteligentního života.
Největší radioteleskop na světě už pracuje

Jeho vybudování stálo 180 milionů dolarů (4,3 miliardy korun) a trvalo pět let.
Reflektor na anténě dalekohledu FAST tvoří 4450 panelů uspořádaných do trojúhelníkového tvaru, radioteleskopu se tak přezdívá „Boží” či „Nebeské oko”.
Zkáza observatoře v Portoriku
Agentura Nová Čína před lety informovala, že je FAST dvakrát citlivější než radioteleskop Arecibo v Portoriku.
Mrtvý radioteleskop identifikoval „pavoučí” hvězdu, která požírá svůj doprovod

Druhý největší aparát na světě (anténa s průměrem přes 300 m) se navíc loni v prosinci rozpadl a pro nové studium kosmu už je bohužel nepoužitelný. Observatoř u portorického města Arecibo šla k zemi po 57 letech provozu.
Legenda šla k zemi během pár sekund: Unikátní záběry kolapsu observatoře
