Čína nabídla jiným zemím možnost studovat vzorky z odvrácené strany Měsíce, výjimkou jsou USA

Čínská mise Čchang-e 6 shromáždila 1935,3 gramu vzorků z odvrácené strany Měsíce, oznámila v pátek CNSA podle agentury Nová Čína. Vzorky byly předány čínským výzkumným týmům na slavnostním ceremoniálu v Pekingu.

Podle šéfkonstruktéra Hu Haa jsou vzorky přivezené sondou z odvrácené strany Měsíce „lepivé a hrudkovité“. Což je značný rozdíl oproti „sypkým“ vzorkům z přivrácené strany, které dovezla sonda Čchang-e 5 v prosinci 2020. A kterých tehdy bylo 1731 gramů.

„Letošní vrtání na Měsíci, podle zatím neoficiálních informací, proběhlo pouze do hloubky jednoho metru. Větší hmotnost přivezených vzorků může být dána jak jejich hustotou, tak i větší soudržností,“ poznamenal k tomu na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a pražského ČVUT.

Co se týká čtvrteční tiskové konference, tak agentura AP o ní napsala, že v případě USA by podle čínského kosmického úřadu musel být zrušen jistý americký zákon.

A to ten, který zakazuje přímou dvoustrannou spolupráci Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) s Čínou s výjimkou případů, kdy Federální úřad pro vyšetřování (FBI) potvrdí, že sdílením informací s čínskou stranou nebude ohrožena národní bezpečnost.

Čínská lunární sonda Čchang-e 6 se na Zemi vrátila v úterý poté, co přistála na málo prozkoumané odvrácené straně Měsíce v oblasti impaktního kráteru Apollo, kde odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila tam čínskou vlajku.

Návratové pouzdro přistálo zpět na zemském povrchu na poušti v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severu Číny. Proces návratu vzorků sledovali vědci z celého světa v naději, že tyto vzorky pomohou odpovědět na otázky ohledně původu Sluneční soustavy, případně jak vznikl samotný Měsíc jako přirozená družice Země.

Ostatně vědci tento týden uvedli, že předpokládají, že shromážděné vzorky budou zahrnovat 2,5 milionu let staré vulkanické horniny a další materiál, který může poskytnout odpovědi o geografických rozdílech mezi oběma stranami Měsíce. Cílem mise bylo vyzvednout dva kilogramy materiálu.

Čína je jedinou zemí, jejíž sonda přistála na odvrácené straně Měsíce, a to už podruhé - poprvé to bylo v roce 2019. Jde o technicky náročný proces, jelikož modul musí urazit větší vzdálenost a poté přistát v obtížném terénu, kde je množství kráterů a málo rovného povrchu. Čchang-e 6 přistála u jižního pólu Měsíce.

Představitelé CNSA ve čtvrtek rovněž ohlásili některé budoucí plány čínského vesmírného programu. Chystaná mise Čchang-e 7 by měla prozkoumat zdroje na jižním pólu Měsíce. Mise Tchien-wen 3 by měla okolo roku 2030 dopravit vzorky z Marsu, plánována je do budoucna také mise Tchien-wen 4 zaměřená na průzkum Jupiteru.