Hlavní obsah

Čína klonuje ve velkém

Peking

Čína masově klonuje prasata pro potřeby testování léků, uvedla BBC, jejíž reportér navštívil farmu společnosti BGI na jihu Číny. Ta ročně naklonuje 500 prasat, což je nejvíce na světě. Kdo by ale čekal laboratorní prostředí, byl by zklamán, firma sídlí v budově staré továrny na boty.

Foto: Profimedia.cz

Čína udělala velký pokrok v klonování od října 2006, kdy naklonovala prasečí první tři prasata v Charbinu.

Článek

V areálu to vypadá jako v běžném vepříně, kde je 90 prasnic v kójích ve dvou řadách. Každá má v těle naklonovaná embrya mnohdy dokonce s upravenými geny.

Tým BBC viděl i samotné zavádění naklonovaných vajíček do dělohy prasnice. Ta je v anestezii, na rypáku má kyslíkovou masku a paznehty má obalené modrými igelitovými sáčky.

Dva experti pomocí optického vlákna prohlížejí dělohu prasnice, zatímco třetí vytahuje z chladničky naklonovaná embrya ve fázi blastocysty, která budou prasnici implantovaná. Místnost ale není sterilní, není v ní ani klimatizace a okolo hlavy prasete létají mouchy.

Je ale patrné, že jde o rutinní operaci, tým denně zavede naklonovaná embrya dvěma prasnicím se sedmdesáti až osmdesátiprocentní úspěšností.

V dalším vepříně, pečlivě vytápěném, jsou už svině (samice prasete, která už rodila) s naklonovanými selaty sajícími mléko.

Foto: Profimedia.cz

Čína udělala velký pokrok v klonování od prosince 2006, kdy naklonovala v Charbinu prasečí devítičata.

Většina těchto selat je určena pro testování léků, protože prasata jsou geneticky velmi blízká lidem. U mnoha je odebrán gen pro růst, takže ten se zastaví v jednom roce. Další mají geny upravené tak, aby byly náchylnější k Alzheimerově nemoci.

BGI se stala největším producentem klonovaných prasat, protože drahou techniku nahrazuje levnější lidskou silou. V hlavní budově je řada genových inženýrů u mikroskopů, kde provádějí klonování „ručně“. Vedoucí výzkumnice Jü-tchao Tu říká: „Můžeme klonovat ve velkém, 30 až 50 lidí dělá společně na klonování, takže můžeme vytvořit továrnu na klonování.“

BGI však nekončí jen u klonování ve velkém, je také největším světovým centrem pro sekvencování DNA. V dalších budovách jsou zařízení na čtení genů, která pracují 24 hodin denně. V továrně je jich 156, zatímco v největším evropském středisku v Cambridgi pouhých třicet. BGI dokonce koupila americkou společnost, která tyto stroje vyrábí.

BGI se snaží čtení urychlit, protože plánuje načíst genom miliónu lidí, zatímco ve Velké Británii probíhá aktuálně projekt na načtení genomu 10 000 lidí.  BGI plánuje sekvencovat i genom zvířat.

Související témata:

Výběr článků

Načítám