Chystá se kariérní řád pro učitele

„Jsou výzkumy, které ukazují, že transparentnost a předvídatelnost kariérního postupu je důležitější faktor než plat,“ řekl Právu náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Na srdci má zejména učitele středního věku. „Relativně dobrý plat má nastupující a zasloužilý učitel. Nemáme však nástroj nejen finančního, ale ani profesního ohodnocení pro učitele třeba kolem 40 let. Musíme zajistit, aby byl objem výdajů na platy učitelů lépe rozvrstven podle jejich profesního růstu, výkonu. Jsme jedna z mála zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), která kariérní systém nemá,“ dodal.

Za pravdu mu dává i šéf školských odborů František Dobšík. „Tarifní tabulka už je dlouho zdeformovaná. To, že učitel ve středním věku musí čekat na platový posun osm let, je těžce demotivující,“ sdělil Právu.

Podle Nantla je chyba, že se po léta hovoří jen o celkových platech pro učitele a že z debaty vypadla právě možnost ocenění profesního postupu. „Je důležité, že mají nějaké kariérní vyhlídky a je i oceněn stupeň jejich růstu. To se promítá i do platu, byť třeba jen málo. Ale říká jim to, že něčeho dosáhli, a systém to vidí,“ řekl Nantl.

Podle Dobšíka je ale tlak na mzdový růst učitelů stále namístě, protože lidé ze školství odcházeli a mladé náročné kantorské povolání kvůli nízkým mzdám nelákalo. A přestože v poslední době učitelů přibývá, stále na mnoha místech chybí.

Podle Dobšíka je kariérní řád zatím ve stadiu úvah. Po kariérním systému se volá už drahně let, ale všechny pokusy zatím ztroskotaly. Naposledy se kariérní řád probíral v parlamentu před šesti lety.

Nantl předpokládá, že by mohl být vydán formou podzákonných předpisů. „Problém prosadit ho by asi nebyl, musí se ale dobře vymyslet,“ dodal.

Po tom volá také ředitel projektu Učitel naživo Martin Kozel. „Musí se to pořádně prodebatovat, aby ho učitelé přijali. Měli by vědět, jak se jim dostane nějakého docenění, když se o něco snaží. Ale to by bylo na rok dva,“ řekl Právu.

Připustil, že kariérní řád by vyřešil spoustu problémů ve školství. Musel by však být nastaven tak, že by maximálně ocenil kvalitu pedagogické práce, což by nejen zlepšilo učitelské výkony, ale přitáhlo i ambicióznější lidi. Zároveň je třeba se vyvarovat, aby byly školy kvůli tomu zavaleny novou administrativou.

„Rozdíly v platech mezi dobrými a špatnými učiteli máme v porovnání se zahraničím hrozně malé. To pak těžko zajistíme, aby nám tahouni sboroven neutíkali. Ale to by chtělo velkou strukturální změnu, která by nás stála velké peníze. Nelze jen někomu vzít a jinému přidat. Obzvláště když se ani nedaří plnit vládní závazky, kolik mají mít peněz,“ uvedl.

Podle Dobšíka se ale nedá čekat, že by se letos našly peníze navíc. Už nyní je jisté, že vláda uvolní peníze na růst učitelských mezd na zhruba 113 procent průměrné mzdy, ačkoli její závazek byl 130 procent.

Navíc se podle všeho nebude hýbat s tarifními tabulkami. Takže celé navýšení objemu peněz na učitele se rozprostře mezi ostatní pomocné pedagogické síly a nepedagogické pracovníky.