Článek
„Nevyužíváme vzdělávací potenciál žáků, protože máme významnou skupinu těch, kteří sice mají nižší socioekonomický status, ale byli by podle výsledků našeho testování schopni se vzdělávat v oborech s maturitní zkouškou nebo na gymnáziích,“ popsal Novinkám a Právu ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
„Ale nikdo ty žáky k tomu nevede, rodina je nemotivuje. Žáci tak bohužel končí v oborech, pro který nemají adekvátní potenciál. Mají ho daleko větší. A to je i důvod, proč po třech letech po absolvování učebního oboru až 70 procent absolventů vůbec v oboru nepracuje,“ vysvětlil.
Inspekce si vyžádala od Cermatu, který státní přijímačky organizuje, data o žácích hlásících se na čtyřleté obory, kteří podali přihlášku alespoň na tři školy a u nichž byla uvedena i jejich domovská základní škola.
Přijímačkový test z matematiky pro čtyřleté obory byl letos snazší, potvrdil Cermat
Poté porovnali, na jaké obory si žáci podávali přihlášku s prioritou jedna s předchozími šetřeními inspektorů v základních školách, kdy mapovali úroveň vzdělání v některých předmětech, ale i převažující socioekonomický status dětí v daných školách. Analýza se týkala 110 tisíc uchazečů o střední školy.
Ukázalo se, že žáci ze škol s nejlepšími výsledky v inspekčních testech a s nejvyšším socioekonomickým statusem si mnohem častěji podávají přihlášku na gymnázia – konkrétně to bylo 29 procent žáků. A jen deset procent jich z těchto škol šlo na učební obory.
V případě žáků ze škol s nejvyšším socioekonomickým statusem a zároveň nejhoršími výsledky v testech to bylo 16 procent těch, kteří se hlásili především na gymnázium.
Maturita není pro každého, byť by na ni měl
Naproti tomu jen 13 procent žáků ze škol s nejlepšími studijními výsledky, ale nejnižším sociologickým statusem se hlásilo prioritně na gymnázium. A pro čtvrtinu z nich byla hlavní volba učiliště.
Zatloukal zdůraznil, že poptávka uchazečů neodpovídá nabídce oborů. „Sice se na každého dostane, ale ne v oboru, který preferuje. A také se nám znovu ukazuje, že oborová struktura neodpovídá našim vizím z hlediska ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedl.
Sporná úloha u přijímaček z matematiky: Cermat uzná dvě odpovědi
V některých oblastech jsou totiž maturitní obory zcela opomíjeny. „A to je pak problém ten region proměňovat. Oborová struktura odpovídá místní struktuře ekonomiky, která poptává absolventy s nižší úrovní vzdělání, protože z hlediska mzdových nákladů je to výhodné,“ uzavřel.
Elektronické přihlášky na střední školy proběhly letos poprvé. Uchazeči se už od konce minulého týdne mohli v systému DiPSy podívat na opravené testy Cermatu. To, na kterou školu byli přiřazeni, si mohou zjistit od středečního rána. Tou dobou budou výsledky k mání i na vývěskách škol. Podle Cermatu má už místo ve škole jisté na 90 procent uchazečů.
Odborníci ovšem volají po tom, aby si nejprve všichni deváťáci vyplnili státní testy, a až na základě jejich výsledku si vybírali školu. Stát se k tomu ale zatím nechystá.
Poslední chyby v přijímačkách opravovali v Cermatu ručně
