Chudá aristokracie či adaptace rostlin. Akademie věd rozdala ceny za výzkum

Ocenění za výzkum, který přispívá k prestiži tuzemské vědy ve světě, si ve středu laureáti převzali ve vile Lanna v Praze od předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové.

V kategorii výzkumu a inovací získal cenu Miroslav Kárný z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Věnuje se teorii dynamického rozhodování za neúplných podmínek. Teorie propojuje rozhodování s učením a umožňuje lidem se efektivně rozhodovat i v podmínkách rychlých změn. Využívá se například v lékařství, ekonomii a dalších oblastech.

Ocenění akademie obdržela také Michaela Žáková z Historického ústavu AV ČR, která se zaměřuje na výzkum chudé aristokracie v 19. století. Ve své knize se věnuje osudům aristokratických žen, které musely čelit těžkostem, když přišly o rodinné bohatství. Žáková podrobně zkoumá strategie, které tyto ženy využívaly k tomu, aby si zachovaly svůj společenský status.

Mezi oceněnými je také Jan Županič, který zkoumá dějiny šlechtických elit v rakouské monarchii. Jeho kniha s názvem Habsburská šlechta: Proměna elit podunajské monarchie přináší nový pohled na šlechtu. Zaměřuje se na procesy udílení šlechtických titulů a proměny šlechtických vrstev v 19. století.

V archeologii byl oceněn Jaroslav Bartík z Archeologického ústavu AV ČR za svou práci, která se zaměřuje na těžbu, zpracování a distribuci kamenných surovin ve starověkých společnostech. Jeho výzkum je součástí knihy o pravěké těžbě na lokalitě Stránská skála.

Ocenění získala rovněž Iris Sammarcová z Botanického ústavu AV ČR za svůj výzkum, který prokázal, že epigenetická proměnlivost rostlin je dědičná a pomáhá jim přizpůsobit se měnícím se klimatickým podmínkám. Tento objev má podle zástupců akademie potenciál významně přispět k pochopení toho, jak rostliny reagují na klimatické změny, a může pomoci při výzkumu adaptace na teplotní stres.

Minulý týden Akademie věd ČR předala i medaile za zásluhy v konkrétních oborech či obecně ve vědě.