Hlavní obsah

Chrup může dorůst i nám. Jako žralokům

Právo, roš

Lidé nemusí být časem odkázáni jen na obvyklé dvě sady zubů jako dosud. Máme totiž stejnou síť příslušných „zubních“ genů jako žraloci, jimž chrup kontinuálně dorůstá.

Článek

Jenže zatímco žraločí zubní genová výbava funguje trvale a aktivně zajišťuje neustálou obnovu, ta lidská po druhé sadě zubů „usíná“.

Tento objev představili výzkumníci britské Sheffieldské univerzity v odborném časopise Developmental Biology. „Geny, jež umožňují opětný růst zubů, sdílejí všichni obratlovci včetně lidí,“ citoval server MailOnline vedoucí týmu Garetha Frasera. Tyto geny ve specializovaných buňkách zůstávají v nečinnosti poté, co lidem vyroste druhý chrup. Sama schopnost obnovovat zubní sady se nicméně podle britských vědců ani poté úplně nevytrácí.

Stejný regenerační program

Fraserova skupina to zjistila, když zkoumala zuby embrya žraloka skvrnitého a vydělila geny, jež se podílejí na utváření jejich chrupu. Jsou v buňkách tzv. zubní lišty (lamina dentalis). A stejné geny mají i lidé. „Nejenže máme stejné geny, ale máme také týž regenerační program,“ upozornil Fraser.

„Rýsuje se tak možnost ho znovu oživit budoucími zubními terapiemi,“ věří. Upozorňuje nicméně, že od této skvělé perspektivy lidstvo dělí ještě mnoho let výzkumu a řada průlomových objevů. Především jde o to, naučit se spouštět vlastní kýžený proces zubní regenerace, do níž jsou zapojeny čtyři stovky specifických genů.

Japonci už zkoušejí pěstování zárodků

„Na určitém stupni vývoje nebude žádnou fantasmagorií, že dokážeme zužitkovat vše, co nám příroda poskytla,“ soudí s tím, že „obnova chrupu se uskuteční“.

Této metě se zatím poněkud přiblížili v japonském Centru Riken pro vývojovou biologii. Podařilo se jim novým způsobem vyjmout zubní zárodky, z jednoho zubu laboratorně vyvinou dva a implantovat je zpět do dásně. Tak se lze vyhnout falešným zubům, napsal zmíněný server.

Pusa plná zubů

To, že člověk má potenciál na víc než ony dvě sady zubů, dokazují i různé výjimečné případy osob s nadměrným růstem zubů (hyperdontií).

V praxi jich byla zdokumentována řada. Dosud nejzajímavější se objevil v roce 2014 v Indii a informovala o něm stanice BBC. Sedmnáctiletý Ašik Gavaj trpěl půldruhého roku otoky úst a místní lékaři si s tím nevěděli rady.

Až na zubní klinice v Bombaji rentgen udiveným doktorům ukázal pravou příčinu mladíkových trablů: Ašik měl pod měkkou tkání doslova celé patro vydlážděné neprořezanými zuby. Během sedmihodinové operace mu jich chirurgové vyjmuli neuvěřitelných 232.

Výběr článků

Načítám