„Chcete nás uvrhnout do hladu.“ Roskosmos připraví návrhy konce spolupráce na ISS

Rogozin ve vyjádření kritizoval protiruské sankce přijaté po invazi na Ukrajinu. Jejich cílem je podle něj „zabít ruskou ekonomiku a uvrhnout naše lidi do zoufalství a hladu, dostat naši zemi na kolena”. Sankce podle něj sice neuspějí, jejich záměr má ale za jasný.

„Proto se domnívám, že obnovení normálních vztahů mezi partnery na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a dalších projektech je možné pouze s úplným a bezpodmínečným zrušením nezákonných sankcí,“ vyjádřil se dále Rogozin.

Rovněž zmínil, že již brzy ruské vládě předloží návrhy, kdy ukončit spolupráci týkající se ISS se Spojenými státy, Kanadou, Evropskou unií a Japonskem.

Rusko navíc podle nedávných informací použije své rakety původně určené pro umístění evropských vesmírných zařízení na oběžnou dráhu k tomu, aby do vesmíru dopravilo ruské družice a satelity spřátelených zemí.

„Roskosmos je zklamaný z našich evropských kolegů. Ukázalo se, že jsou zbytečně zpolitizovaní. Ohrozili celou mezinárodní vesmírnou spolupráci,” řekl Rogozin předminulý týden čínské stanici CCTV-13.

Rogozin krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu koncem února sdělil, že Roskosmos kvůli sankcím uvaleným na Moskvu přerušil spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.

ESA později uvedla, že letošní plánovaný start v rámci druhé etapy programu ExoMars, na němž se podílí Roskosmos, je velmi nepravděpodobný. A posléze letošní start evropsko-ruské mise na Mars přímo zrušila.

Už vícekrát přitom Rogozin pohrozil, že sankce mohou „zničit“ americko-ruské partnerství, pokud jde o zmiňovanou mezinárodní kosmickou orbitální stanici.

Minulý týden ve středu zároveň přistála v kazašské stepi loď Sojuz MS-19. Vedle ruských kosmonautů Antona Škaplerova a Pjotra Dubrova dopravila z ISS zpět na Zemi i amerického astronauta Marka Vande Heie, který strávil na oběžné dráze pro Američany rekordních 355 dní.

Nedávno ale ještě panovaly obavy, že Vande Hei možná bude muset na ISS zůstat mnohem déle, než bylo v plánu. Rozruch ve vztazích s americkým úřadem NASA způsobil několika výroky, např. i o „shození“ kosmické stanice, poněkud „bojovně naladěný“ Rogozin.

Prvním novým osazenstvem, které na ISS dorazilo od počátku války na Ukrajině, byli na přelomu 18. a 19. března ruští kosmonauti Oleg Artěmjev, Denis Matvejev a Sergej Korsakov. Když vystoupili z modulu a přidali se k posádce vesmírné stanice, měli na sobě žluté úbory s modrými prvky na hrudi i stehnech.

Artěmjev, Matvejev a Korsakov rozšířili velikost posádky ISS na deset lidí, po návratu Škaplerova, Dubrova a Vande Heie jich tam je od 30. března opět sedm. Vedle nové ruské trojice tak nyní posádku ISS tvoří ještě astronauti NASA Raja Chari, Tom Marshburn, Kayla Barronová a astronaut ESA, Němec Matthias Maurer.