Čeští žáci se v matematice propadli nejníže za deset let

Do testů se zapojili žáci ve věku 15 let různých typů škol od základních přes víceletá gymnázia po učiliště.

„V matematické gramotnosti dosáhli žáci nadprůměrného výsledku. Devět zemí dosáhlo statisticky významně lepšího výsledku než ČR a 12 srovnatelných. K zemím s nejlepšími výsledky patří východoasijské země a z evropských Estonsko a Švýcarsko,“ popsal vrchní školní inspektor Tomáš Zatloukal.

„Výsledky byly evidentně ovlivněny pandemií a uzávěrami škol a distanční výukou, která se dotkla všech vzdělávacích systémů. Oproti roku 2018 se zhoršily všechny země s výjimkou Japonska, Korejské republiky a Turecka, které dosáhly podobných nebo srovnatelných výsledků jako při posledním měření před třemi lety,“ dodal.

Česko je nyní s průměrnými 487 body v testech na srovnatelné úrovni s Belgií, Dánskem, Velkou Británií, Polskem, Rakouskem, Austrálií, Slovinskem, Finskem, Lotyšskem a Švédskem. Průměr zemí činil 472 bodů a třeba Slovensko získalo průměrně 464.

Od roku 2003 se také výrazně zvýšil podíl žáků, kteří nedosahují druhé úrovně z šesti stupňů matematických dovedností. Právě druhý stupeň je podle metodiky PISA tou základní pro fungování ve společnosti 21. století, přiblížil Zatloukal.

Od roku 2003 se počet žáků pod druhou úrovní zvýšil ze 17 procent na 26 procent. Nejvíce jich je v učilištích, kde základní dovednosti nezvládá 59 procent mladých lidí, zatímco před deseti lety to byla necelá třetina. V základních školách jich pak bylo 34 procent oproti pětině při prvním měření.

Také ubývá premiantů. Nejvyšší páté a šesté úrovně v roce 2003 dosahovaly např. téměř dvě třetiny žáků víceletých gymnázií, nyní jich jsou dvě pětiny.

Obzvláště neblahý je ale pohled na výsledky žáků v matematice při porovnání s jejich socioekonomickým statusem. Dotazníky totiž mapují i několik faktorů rodinného zázemí, tedy jakého nejvyššího vzdělání dosáhli rodiče žáka, jaké je vybavení a kolik knih tam mají, případně jaký je nejvyšší status povolání rodiče.

Ukázalo se, že skoro polovina žáků z nejslabšího rodinného zázemí nedosahuje druhé dovednostní úrovně a jen sedm procent z nich se dokáže dotáhnout na nejvyšší výsledky.

„ČR má velmi vysoký vztah mezi socioekonomickým zázemím rodiny žáků a jejich výsledky. Patříme ke čtyřem zemím světa, kde je ten vztah nejsilnější. Zmíněných sedm procent je třetí nejnižší číslo ze všech 81 zemí, které se šetření zúčastnily,“ řekl Zatloukal.

„Je to nejslabší místo našeho vzdělávacího systému. To nám i demonstruje rozdíl mezi nejvíce a nejméně znevýhodněnými, kdy je vidět, že se nůžky mezi oběma skupinami dále rozevírají. A pandemie problém ještě prohloubila. Je mezi nimi rozdíl 116 bodů, což pro představu znamená tři školní roky,“ dodal.

V přírodovědné gramotnosti měli čeští žáci v průměru 498 bodů, přičemž průměr všech zemí činil 485 bodů. Podobného výsledku jako ČR dosáhly země jako Polsko, USA, Británie, Lotyšsko, Dánsko či Švédsko.

Také ve čtenářské gramotnosti se ČR drží nad průměrem, a to ve společnosti Švédska, Švýcarska, Polska, Dánska či Finska.