Čeští žáci na špici v IT gramotnosti. Nezaostávají ani ti ze sociálně slabších rodin

„Sledoval se i socioekonomický status jednotlivých žáků a jeho vliv je patrný i zde, ale je významně nižší než třeba u ostatních gramotností, jako je ta čtenářská, matematická, finanční apod. Podíl žáků, kteří mají přistup k informačním technologiím, je napříč populací vysoký. Pokud je nemají doma, tak je mají ve školách. Vybavenost českých škol moderními technologiemi je u nás na velmi dobré úrovni,“ zdůvodnil šéf České školní inspekce Tomáš Zatloukal.

Do průzkumu se zapojilo celkem 34 zemí, z toho 23 z nich je členským státem EU. Nejlepšího výsledku s průměrným ziskem 540 bodů v testu dosáhla Jižní Korea. Česká republika se umístila druhá s 525 body, třetí bylo Dánsko s 518 body, následované Tchaj-wanem (515), Belgií (511), Portugalskem (510), Lotyšskem (509) či Finskem (507).

V průměru dosáhly země EU 497 bodů, Slovensko například 499. Při zahrnutí všech zúčastněných zemí činil průměr 476 bodů. Nejhůře si vedl Ázerbájdžán, Kosovo, Omán či Kazachstán.

Čeští žáci bodovali i v případě testů informačního myšlení. Podle inspekce má první test z počítačové a informační gramotnosti silné propojení se čtenářskou či mediální gramotností. Test informačního myšlení je bližší matematickému uvažování.

V něm osmáci získali pomyslný bronz. První byli žáci Tchaj-wanu, druzí Korejci, čtvrtí Belgičané a pátí Dánové. Nejhůře si vedli žáci Uruguaye, Srbska, Chorvatska, Malty a Slovinska.

Podle Zatloukala je úspěch českých žáků také vykřičníkem pro český vzdělávací systém, protože se opět potvrdil význam rodinného zázemí a vliv školy na vzdělávací výsledky.

„V našem vzdělávacím systému hraje zásadní roli vliv rodinného zázemí a v případě digitální nebo informační a počítačové gramotnosti a informačního myšlení se podařilo ten vliv snížit tím, že žáci mají k technologiím daleko lepší přístup. Je otázkou, jak by dopadli naši žáci v jiných gramotnostech, kdyby podoba výuky více zohledňovala domácí zázemí našich žáků,“ uvedl.

„To je největší kotva našeho vzdělávacího systému. Ta nejvíce znevýhodněná skupina totiž není ta nejhloupější, ale nemá ty rodinné podmínky. Pokud se ty podmínky podaří podobou výuky snížit, zmírnit, tak pak ten potenciál našeho vzdělávacího systému je významný,“ řekl Novinkám.

Podle něj nejen mezinárodní průzkum, ale i výsledky inspekčních dotazníků ukázaly, že i samotní učitelé si dobře uvědomují, že děti z „lepších“ rodin získávají informační gramotnosti spíše mimo školu, a proto se snaží zprostředkovat technologie i těm, kteří je doma běžně k dispozici nemají.

Zároveň si uvědomují rizika spojená s bezbřehým užíváním internetu a sítí, protože jen třetina rodičů jejich počínání v kyberprostoru kontroluje. Proto se učitelé snaží děti vést k bezpečnosti.

Rovněž se ukázalo, že učitelé s aprobací v daném předmětu jsou otevřenější ve využívání moderních technologií ve výuce. Ti méně sebevědomí jsou zdrženlivější.