Článek
Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v minulosti zjistili, že např. na březích Islandu jsou kmeny stromů až ze Sibiře. Mořskými dálavami tam plují přes půl století.
Vzorky dřeva pro výzkum odebírali vědci v Norsku ve spolupráci s Paulem Ericem Aspholmem z norského výzkumného institutu NIBIO, s nímž dlouhodobě spolupracují.
Cílem je zjistit druh a stáří dřeva, odkud dřevo pochází a mj. i to, nakolik klimatická změna, která má vliv na masivní úbytek ledu v Severním ledovém oceánu, ovlivňuje cestu dřeva z oblasti původu do Norska.
Vědec z Brna zkoumá s kolegy na Islandu dva týdny starou sopku
Kmeny putují zamrzlé v ledu
„Před několika lety jsme na Islandu přišli na to, že na pláži jsou uloženy zejména kmeny, které spadly na Sibiři do řeky ve 40. až 70. letech minulého století, a mladší kmeny se tam nachází jen velmi málo. Jednou z možných příčin, kromě změny způsobu těžby a dopravy dřeva na Sibiři, je úbytek ledu v Severním ledovém oceánu,“ řekl Právu za výzkumníky Tomáš Žid.
Kmeny totiž mohou překonat tak velkou vzdálenost jedině v případě, že zamrznou a s ledem se pohybují neboli odborně řečeno driftují. Jinak klesnou po jisté době na dno oceánu.
Dřevo putuje mořem zamrzlé v ledu desítky let, než je vyplaveno na břeh. Snímek z Nordkappu na severu Norska
Změna klimatu spojená s táním severního ledového příkrovu na moři by zřejmě vedla k omezení vyplavování dřeva v Norsku a na Islandu, kde naplaveniny utváří biotopy. Navíc naplavené dřevo bylo po staletí na Islandu, kde je vzácností, i důležitým obchodním artiklem.
Minulost zapsaná do letokruhů
Vědci teď chtějí zjistit, zda ten samý problém, se kterým se potýká Island, hrozí i Norsku. V dendrochronologické laboratoři proto budou měřit šířku letokruhů a výsledné letokruhové křivky porovnají s databází letokruhových chronologií ze severu Evropy, Asie a Ameriky.
Brněnští výzkumníci pomáhají s lesnictvím v Gruzii
„Zaznamenáváme také, zda jsou na kmenech známky po těžbě či transportu, a ztratily se při plavení dřeva, anebo jsou na nich zachovány kořeny, což znamená, že se strom dostal do řeky přirozenou cestou bez zásahu člověka. Obvyklou příčinou pádu kmene do řeky je jarní tání,“ uvedl další z výzkumníků Tomáš Kolář.
Vysvětlil, že na jaře při vysokém průtoku voda spolu s velkými ledovými krami naruší břehy, stromy spadnou do řeky a unášejí je proudy.
Výzkumníci na Nordkappu odebírají vzorky z naplaveného dřeva
Javory likviduje nemoc kůry. Houba je nebezpečná i pro člověka
