Čeští výzkumníci prokázali, že při léčbě lithiem je důležité správné načasování

Studii o mechanismu léčiva vypracoval vědecký tým z Oddělení biologických rytmů ve Fyziologickém ústavu AV ČR pod vedením Aleny Sumové.

Ačkoli se lithium přes 70 let používá k prevenci recidiv bipolární poruchy typu I i typu II, podle odborníků zatím není objasněno, jak přesně činnost mozku ovlivňuje.

Český výzkum ukázal, že lithium působí na cirkadiánní, tedy denní, hodiny v hustě prokrvené části mozku zvané choroid plexus, která se podle Akademie věd pojí s ‚úklidem‘ v mozku během spánku.

„Zjistili jsme, že podání lithia u myší změnilo v této části mozku úroveň exprese tzv. hodinového genu, tedy genu, který je zásadní pro chod cirkadiánních hodin,“ popsala Sumová.

Při podrobnějším zkoumání aplikovali vědci lithium na choroidní plexus izolovaný z myší a pozorovali chod jeho biologických hodin v reálném čase. Díky tomu rozpoznali, že lithium v určité části dne hodiny zpožďovalo a v jiné naopak zrychlovalo.

Výsledky studie mohou podle Sumové pomoct zlepšit funkce mozku u psychiatrických pacientů.

„Nové poznatky podepřené daty tak argumentují pro to, aby načasování léčby lithiem u pacientů s bipolární depresí bylo personalizované - čili ‚ušité‘ pacientům na míru,“ dodala.