Článek
Protivirové geny živých organismů kódují proteiny, jejichž hlavním úkolem je zabránit virové infekci. Na různých úrovních blokují množení viru. Během evoluce se tyto geny mění a někdy se tvoří nové, což způsobuje evoluční tlak stále se měnících virů. Jsou přitom zaznamenány i případy, kdy je konkrétní živočišný druh nečekaně ztratí.
Tým z Ústavu molekulární genetiky AV ČR vedený Danielem Ellederem již v minulosti zmíněný protivirový gen tetherin popsal u ptáků, a to včetně domácího kuřete. „Práce zapadá do našeho dlouhodobého výzkumu ptačích genových sekvencí,“ poznamenal Daniel Elleder.
Tetherin je specifický svým protivirovým mechanismem, který se nachází v membráně buňky produkující virové částice. Dané částice během jejich produkce k membráně připoutá a nedovolí jim, aby infikovaly další, dosud nezasažené buňky.
Nový ptačí druh pozorovaný v Česku. Buřníčka nejspíš přivála bouře, nakonec uhynul
Jelikož tetherin ke své funkci potřebuje zachytit jen virovou membránu, je schopen blokovat široké spektrum tzv. obalených virů.
„Ztracené geny“
Screening ptačích genomů odhalil několik nezávislých evolučních ztrát tetherinu u více druhů. Např. na krocaních buňkách se podařilo experimentálně prokázat, že jsou následkem této ztráty k ptačím retrovirům více citlivé.
„Ačkoli se dnes sekvenuje téměř vše, včetně virů a jejich hostitelů, ukazuje se, že některé ptačí geny mají zvláštní typ obtížných sekvencí. Ty jsou i pro dnešní pokročilé sekvenační technologie téměř nepřekonatelné,“ vysvětlil Elleder.
„Snažíme se ptačí geny třídit do dvou kategorií: geny s téměř nečitelnou sekvencí, které ale ve skutečnosti existují, těm říkáme geny schované. Dále geny, které opravdu během evoluce zanikly, neboli geny ztracené. Tetherin tedy náleží do druhé kategorie a následný výzkum by měl najít důvody, proč ke ztrátě došlo,“ dodal.
Studii, o které Akademie věd nyní informovala, publikoval časopis Journal of Virology. Spolupracovali na ní též badatelé z univerzity v německém Tübingenu.