Článek
„Pro zahraniční podniky jsme, vzhledem k naší slabé pozici v ochraně duševního vlastnictví, snadnou obětí,” uvedl děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo.
Politici často hovoří o nutnosti spolupráce vědy s průmyslem, ve skutečnosti jdou ale podle děkana peníze v aplikovaném výzkumu spíše na podporu jednoduchých vývojových úkolů a základní výzkum zůstává podfinancován, ačkoli dokáže nabídnout špičkové vědecké výsledky.
Údajná reakce zahraničí: Váš objev je nesmysl
Před pěti roky čeští anatomové a přírodovědci zjistili, že pokud zablokují dvě látky, které podporují šíření nádorových buněk, mohou zabránit metastazování nádorů.
Český patent je ze zákona napsán česky a vývojová oddělení nadnárodních farmaceutických společností sídlící v zahraničí nebudou patent v češtině ani číst.
„Když jsme práci o interleukinech (látkách v imunitním systému) v roce 2012 sepsali, ze všech redakcí vědeckých časopisů nám ji vraceli s tím, že náš objev je nesmysl,” uvedl přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK Karel Smetana, který vedl tým českých vědců.
Nyní jejich kolegové z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru publikovali v časopise Nature Communications článek o stejném objevu.
Český a americký patent jsou si velmi podobné, Smetana proto inicioval jejich přezkoumání. I kdyby se však zjistilo, že američtí vědci neměli k patentování svých výsledků právo, soudní spor české univerzity a velké americké nemocnice by se podle vědců pro českou stranu příliš nevyplatil.
„Český patent je ze zákona napsán česky a vývojová oddělení nadnárodních farmaceutických společností sídlící v zahraničí nebudou patent v češtině ani číst,” řekl Smetana.
Školám na mezinárodní patenty chybějí prostředky
Evropská unie vyčítá Česku velmi nízký počet zahraničních patentů. „Ale česká věda na mezinárodní patent nemá prostředky, protože jsou vysoké školy zoufale podfinancovány a pracoviště si nemohou dovolit platit za nákladný evropský či mezinárodní patent,” dodal vědec.
V ČR se cena patentu pohybuje kolem 10 tisíc Kč, zatímco zahraniční patenty stojí statisíce korun. Pracoviště pak musí platit ještě udržovací poplatky, které jsou u českého patentu v řádech tisíců korun, u mezinárodních je to kolem půl miliónu korun.
České univerzity jsou proto ochotny za zahraniční patenty zaplatit až tehdy, když se do jednoho roku po podání přihlášky objeví vážný zájemce o koupi objevu.
„Ze zákona lze totiž podat mezinárodní patentovou přihlášku do jednoho roku po podání české přihlášky. Pokud je ale do roka žádná společnost nekoupí, celý patent se tím pohřbí,” vysvětlil Smetana.
Podle analýzy stavu výzkumu v roce 2014 i mezinárodních hodnocení má přitom ČR kvalitní vědecké zázemí a špičkové odborníky. Zaostává ale v aplikovaném výzkumu, systému řízení a financování vědy.
