Čeští vědci zrestaurovali unikátní poklad z doby stěhování národů

Tento výjimečný nález, tzv. Hostimský poklad, zahrnuje šest skleněných a sedm keramických nádob a různé železné a bronzové artefakty jako zemědělské náčiní, srp, zlomek radlice, velká železná kosa dochovaná v mimořádně dobrém stavu, čtyři vědra, jejich držadla vyrobená ze železa a jedno z bronzu.

Podle Maříka jde o velmi nezvyklou kombinaci. Většinou totiž archeologové narazí na čistě kovové nebo keramické soubory a informace o daném období se dozvídají hlavně z hrobů, jichž se na našem území nacházejí menší stovky. Lidé si předměty prohlédnou příští rok v nové expozici Muzea Českého krasu v Berouně.

„Vypadá to, že jde o reprezentativní vzorek domácnosti nebo jednorázové události. Můžeme se dohadovat, zda byl poklad uložen z bezpečnostních důvodů, anebo jestli měl hlubší smysl, byl součástí rituálu,“ uvedl Mařík v úterý na představení nálezu na pražském úřadu Středočeského kraje.

Věci podle Maříka patřily lidem z vyšších vrstev. Věří, že další zajímavosti odhalí chemické analýzy, které právě probíhají.

Pozornost podle něj vzbudily hlavně dva předměty. Zaprvé masivní miska, které se říká mortarium a naši předci ji používali na míchání, drcení potravin. „Má na sobě glazuru, což je velmi nezvyklé na tu dobu,“ poznamenal. Na naše území doputovala z oblastí, které ovládal Řím.

Druhý pozoruhodný nález představují dvě skleněné nádoby. Jedna podobná se našla ve 30. letech ve středních Čechách, jinak je země vydává po zlomcích. Poháry z římsko-provinciálních dílen se vyskytovaly hlavně ve Skandinávii a v Pobaltí.

Z Hostimi putoval objev ještě obalený zeminou do laboratoří, kde ho čekala nesmírně náročná konzervace a restaurování. „Musí se okamžitě fotit, v podstatně fotíme archeology už na schodech,“ přiblížila s úsměvem restaurátorka Ljuba Svobodová.

Na řadu pak přichází očištění za sucha pomocí štětců a zkoušky rozpustnosti, zda vydrží pod tekoucí vodou. Právě pod proudem z kohoutku se čistí keramika, třeba pomocí kartáčků na zuby. V případě citlivého skla využívají restaurátoři etanol.

Po vyčištění je čas na tzv. vyhledávání, které podle Svobodové připomíná skládání puzzle. „Musíme umístit střepy tak, abychom jim vrátili původní tvar, vzhled. Často nevíte, co je líc a co rub,“ konstatovala. Například cenné mortarium tvoří jedenáct střepů.

Na Hostimský poklad narazil náhodný chodec, podle Maříka archeologií nepolíbený, na okraji hradiště Kozel. To v minulosti vydalo nálezy ze starší, mladší a z pozdní doby bronzové. Že nynější objev do nedávna unikal pozornosti, vysvětluje tím, že v místě se neudál žádný větší plošný odkryv.

„Místo nálezu už bylo částečně narušené, možná hledačem pokladů, nechal je otevřené, a díky tomu si toho nálezce všiml,“ přiblížil situaci z února 2022 Mařík.

Radní Václav Švenda (TOP 09) ocenil, že nálezce splnil svou občanskou povinnost, objev řádně ohlásil a umožnil tak uchovat jej pro budoucí generace. Náleží mu odměna ve výši 184 tisíc korun.