Článek
„Univerzita na vývoji spolupracuje s dalšími vysokými školami v rámci projektu MATUR, který začal v těchto dnech a z evropských peněz získal na následujících pět let dotaci téměř půl miliardy korun,“ vysvětlila mluvčí univerzity Petra Halíková.
Dodala, že se jejich pracovníci zaměří na studium celé škály materiálů. „A to konkrétně od silikátů pro 3D tisk přes hybridní betonové směsi, materiály pro akumulaci a transport vodíku, brzdové systémy automobilů až po nanokompozitní materiály a solární palivové články,“ upřesnila Halíková.
VŠB-TUO o tom informuje i na svém webu.
Nová technologie dokáže zužitkovat odpad z výroby bionafty
Právě materiálové inženýrství hraje podle odborníků při snižování energetické náročnosti průmyslu rozhodující roli.
„Základním úkolem projektu je vyvinout nové materiály a technologie pro aplikace v různých průmyslových odvětvích, které pomohou zefektivnit výrobu, zvýší účinnost technologií a přispějí ke zvýšení životnosti zařízení i konstrukcí. To povede ke snížení energetické a surovinové náročnosti průmyslu a v konečném důsledku budou mít tyto inovace pozitivní vliv na životní prostředí a ekonomiku,“ popsal hlavní řešitel projektu Bohumír Strnadel z Fakulty materiálově-technologické.
Výzkum pomůže i škole
Podle prorektorky pro vědu a výzkum Jany Kukutschové bude mít projekt přínos i pro celou univerzitu.
„Výzkum jde napříč univerzitou, zapojí se do něj řada pracovišť. Je to další krok k tomu, aby se věda neuzavírala v rámci jednotlivých fakult či univerzit, ale reagovala na potřebu řešit aktuální výzkumné záměry. K tomu je potřeba na věc pohlížet z různých pohledů a hledat propojení mezi různými vědními disciplínami i institucemi,“ shrnula Kukutschová.
Na výzkumu se budou podílet i odborníci z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Univerzity Palackého v Olomouci, Vysokého učení technického v Brně a Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích.
Tuzemští vědci se propojí i se zahraničními partnery z pětadvaceti institucí v patnácti zemích. Do řešení čtyř výzkumných záměrů se zapojí 179 výzkumníků.