Článek
Budoucí tuzemský příspěvek vyplývá z informací ministerstva školství a astrofyzika Jiřího Svobody z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
„Mise bude sestávat ze tří modulů, které od sebe budou vzdáleny dva miliony kilometrů a budou mezi sebou posílat laserový paprsek,” řekl Svoboda s tím, že vzdálenost je důležitá.
Skutečný Armageddon. USA a Evropa chtějí šťouchnout do asteroidu objeveného Čechem
„Když poté projde gravitační vlna, tak vlastně zpozdí jeden laserový paprsek a následně, o něco později, zase změní laserový paprsek mezi dvěma jinými moduly té družice. Tak bude možné změřit intenzitu a frekvenci gravitační vlny, která prošla,” vysvětlil vědec.
Dodal, že díky tomu lze zachytit například srážku dvou superhmotných černých děr daleko ve vesmíru.
Pohlédnout do raných fází vesmíru
„Cílíme na to, podívat se hodně daleko do vesmíru, vlastně do raných fází vesmíru, kde superhmotné černé díry vznikaly. A právě pomocí těch gravitačních vln bychom měli být schopní detekovat četnost těchto srážek a jak těžké černé díry se srážely a jak vlastně vznikaly ty supermasivní v centrech galaxií,” popsal záměr Svoboda.
Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za průlomový výzkum černých děr
V souvislosti s tím odkázal i na oblast zvanou Sagittarius A* - supermasivní černou díru uprostřed naší galaxie Mléčná dráha, o níž by astronomové díky misi mohli zjistit více. Právě za dlouholetý výzkum a poskytnutí důkazů o její existenci v úterý získali Němec Reinhard Genzel a Američanka Andrea Ghezová Nobelovu cenu za fyziku.
Jak se strefit laserem na vzdálenost 2 miliony km
Svoboda podotkl, že mise je nyní ve studijní fázi. „Je třeba vyřešit ještě několik technických detailů. Třeba jak udělat to, aby na takovou vzdálenost byl laserový svazek přesně namířen,” uvedl.
Mise bude mít dva laserové zdroje. „Laserové svazky mezi sebou budou přepínat, je to motivované tím, aby se přesně trefilo na druhou družici, vzdálenou dva miliony kilometrů, a druhá družice detekovala signál,” řekl Svoboda. Zároveň je to pojistka pro případ, že by jeden ze zdrojů vypadl.
Hypotetická planeta Devět může být pradávnou černou dírou
Experti z Astronomického a Fyzikálního ústavu AV ČR vyvinou právě přepínací mechanismus. Do projektu se zapojí i výzkumníci z Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu termomechaniky Akademie věd.
Během několika následujících let tak podle Svobody vznikne design a prototyp mechanismu, který vědci následně otestují. V Británii ho pak zkompletují s částí, kterou mají na starost ostrovní výzkumníci.
Další české příspěvky
Česko se do kosmických projektů zapojuje převážně skrze ESA, jejímž členem je od roku 2008. K nejvýznamnějším projektům spolupráce nyní patří mise Juice pro výzkum měsíců Jupiteru, rentgenový dalekohled Athena či mise Plato. Ta má v budoucnu studovat vlastnosti Zemi podobných planet v tzv. obytných zónách kolem hvězd slunečního typu.
Češi přispějí k misi lovce exoplanet, zapojí se i do výzkumu měsíců Jupiteru
Počátkem září také z kosmodromu ve Francouzské Guyaně odstartovala italská raketa Vega se satelitním nosičem brněnské firmy S.A.B. Aerospace. Do vesmíru vynesl najednou 53 družic.
Raketa Vega konečně vynesla do kosmu český „držák“ družic
ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a vývoji kosmických technologií. Příspěvek ČR do ESA má letos činit zhruba 1,5 miliardy korun. Podle analýz ministerstva dopravy je návratnost kosmických investic do ekonomiky více než osminásobná. Zástupci resortu také dříve uvedli, že se výzkumné organizace a firmy z Česka během roku 2020 zapojí do desítek nových projektů.
