Článek
„Doufáme, že jednou by naše metoda mohla vrátit cit pacientům po míšním poranění a třeba jednou pomoci s pohybem,“ prohlásila vedoucí projektu Pavla Jendelová.
Poranění míchy, při kterém se přeruší nervová vlákna, může způsobit úraz, nádorové, degenerativní či cévní onemocnění. Následkem poškození přestanou axony nervových buněk odvádět nervové signály, čímž se ztrácí citlivost. Zároveň atrofují svaly pod úrovní poškození.
🔹Poškozená nervová vlákna v míše bude možné obnovit genovou terapií, která nastartuje oživení a růst axonů, výběžků nervových vláken. Úspěšné pokusy na laboratorních zvířatech mají za sebou vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) October 31, 2023
🔹Potkanům se touto metodou vrátila… pic.twitter.com/8fJwANGxO6
„U zvířat, která měla míšní poranění v hrudní oblasti, axony urazily až vzdálenost čtyři až pět centimetrů a z celkového počtu se jich asi čtvrtina dostala do prodloužené míchy. Potkanům se na léčené straně vrátila citlivost zadních končetin až téměř na úroveň před poraněním,“ popsala Jendelová podle aktuální tiskové zprávy AV ČR.
V porovnání s dosud publikovanými výsledky se jedná podle odborníků o mimořádný úspěch.
Ochrnutý muž znovu hýbe rukama díky implantátu v mozku
Vědci získali i nové poznatky o mezibuněčné hmotě. Dosud byla považována za pouhou výplň mezi nervovými buňkami, ale vědci projektu Neurorecon objasnili její další funkce při růstu a organizaci nervového systému.
Zjistili také, že chemické manipulace s buněčnou hmotou pomocí léků u hlodavců s míšním poraněním zvyšuje tzv. neuroplasticitu. To je schopnost mozku se vyvíjet a přizpůsobovat učení a přijímání informací.
Výzkumníci také testovali novou léčebnou látku, která neuroplasticitu povzbuzuje. V dospělosti totiž mezibuněčná hmota vytváří okolo nervových buněk zvláštní sítě, které kontrolují učení a motorickou aktivitu. Těmto sítím se říká perineurální sítě.
Předchozí výzkum ukázal, že když se tyto sítě pomocí enzymatických látek rozruší nebo odstraní, má to na poraněnou míchu příznivý vliv.
Badatelé se v projektu soustředili na léčivo, které běžně používají pacienti při léčbě žlučníkových potíží, ale zároveň výzkum ukázal, že reguluje perineurální sítě.
„Z našich testů vyplývá, že když se potkanům orálně podává uvedené léčivo, rozruší to jejich perineurální sítě a následně se obnoví plasticita tkáně a zvětší se počet nových nervových vláken v okolí poškozené tkáně. Potkanům se rovněž zlepšila motorika chůze po žebříku,“ vysvětlila Jendelová.
Je potřeba vyloučit vedlejší účinky
V budoucnu si skupina doktorky Jendelové klade za cíl nadále vyvíjet genovou terapii a najít vhodné způsoby, jakými geny do buněk doručit. Pokračovat chtějí také ve zkoumání vhodných léčiv ovlivňujících perineurální sítě.
„Než se léčivá látka dostane za dveře našich laboratoří, bude potřeba důkladně vyzkoušet správné dávkování a sledovat její možné vedlejší účinky,“ zdůraznila.
Na slibné úspěchy projektu Neurorecon naváže výzkum v novém projektu. Nese název Centrum excelence v regenerativní medicíně a získal podporu Operačního programu Jana Amose Komenského.
Spolu s vědci Ústavu experimentální medicíny AV ČR se na něm budou podílet další čtyři ústavy Akademie věd, pět univerzit a Fakultní nemocnice Hradec Králové. Všichni partneři jsou zmíněni na webu.
Motolští lékaři jako první v ČR provedli míšní stimulaci. Má umožnit pacientům vstát
