Článek
Malý bezpilotní letoun ponese fotoaparát. Snímky z něj pomohou zjistit, nakolik odtály ledovce na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova. Právě na něm provozuje brněnská Masarykova univerzita již od roku 2007 vědeckou polární Mendelovu stanici. Pokud se dron osvědčí, nahradí jej v budoucnu ještě větším strojem.
Výzkum ze vzduchu zmapuje ledovce.
„Bezpilotní letoun by pak mohl nést více snímací techniky, například infračervenou kameru. Výzkum ze vzduchu nám pomůže na ploše 10 tisíc čtverečních kilometrů zmapovat nejen ledovce, ale i vegetaci v podobě mechů a lišejníků, které kolonizují místa, z nichž ledovce ustoupily,“ řekl Právu vedoucí připravované antarktické expedice Daniel Nývlt.
Tým přírodovědců odletí na jih koncem prosince a na Mendelově stanici bude do počátku března, tedy v době antarktického léta. Dron jim ušetří často náročné zdolávání ledovců. Vědci mají k dispozici jejich snímky z ostrova z let 1979, 2006 a 2013. Byly pořízeny ještě z vrtulníků. Snímkování z dronu bude levnější.
Výzkum jasně ukazuje, že ledovce poměrně rychle odtávaly koncem minulého století. Tloušťka některých z nich se snížila až o deset metrů, přičemž u některých dosahovala okolo 60 až 70 metrů. Ledovce se ztenčovaly v tomto období o 30 až 40 centimetrů za rok. Pokud by tento trend pokračoval, za 200 let by ledové masívy úplně zmizely. Pak přišlo překvapení.
Tání se totiž v roce 2008 zastavilo. Od té doby ledovce dokonce nepatrně nabývají na objemu – každý rok zmohutní zhruba o deset centimetrů.
Na jásání je podle vědců ale příliš brzy. Tento obrat rozhodně neznamená, že globální oteplování skončilo. Odborníci se spíše obávají toho, že se za pár let ústup ledovců obnoví. I proto potřebují mít podrobné letecké snímky.
Cenná data
Pro současný stav, tedy náhlé zastavení tání a zdánlivý obrat k lepšímu mají vysvětlení. Tání v minulosti způsobovalo, že do moře v okolí ostrova odtékalo z ledovců velké množství sladké vody, která mrzne dříve než slaná. V zimě se proto v uplynulých letech začal na moři u ostrova tvořit ledový příkrov. Ten přispívá k tomu, že zimy jsou teď o něco chladnější. To ale neznamená, že se nemůže opakovat situace z konce minulého století, kdy ledovce tály.
„Potřebujeme nejen snímky samotných ledovců. Technika nesená dronem nám poskytne informace o teplotě okolního terénu – zjistíme s ní, v jaké kondici jsou mechy a lišejníky v okolí ledovců. Pro výzkum jsou to velmi důležitá data,“ vysvětlil Nývlt, který působí v geologickém ústavu Masarykovy univerzity.
Další česká polární vědecká stanice je na severu. Provozuje ji Jihočeská univerzita z Českých Budějovic na Špicberkách.
