Nanoplasty v jídle: Každý týden sníme platební kartu

Tuzemští výzkumníci chtějí nyní zjistit, jak přesně se plasty do potravin dostávají, v jakém množství a kde je jich nejvíce. Výsledky budou do roka.

„Unikátnost výzkumu spočívá v tom, že popíšeme, jak se plastové částice šíří v zemědělství. Budeme je hledat v terénu, tedy například rozborem plodin rostoucích u skládek, nebo v mase hospodářských zvířat,“ řekl Novinkám Pavel Horký z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Do výzkumu se zapojí také odborníci z Akademie věd ČR.

Mikroplast je částečka plastu o velikosti do pěti milimetrů, nanoplast je o poznání menší a má sotva tloušťku lidského vlasu. Do krajiny se dostávají hned několika cestami.

Zhruba třetina z těchto částic se dostane do přírody v odpadní vodě z praní syntetického prádla, tedy např. triček či bund z umělého vlákna. Čistírny odpadních vod neumí drobné plasty odbourat. Další třetina je z automobilových pneumatik a uvolňuje se při brzdění. Zbytek je ze skládek nebo z pomalu se rozkládajících PET lahví a pytlíků pohozených v přírodě.

Dobrou zprávou je, že většinu plastů lidský organismus vyloučí. Přesto mohou způsobovat zánětlivá onemocnění. Přesný rozsah toho, co vše mohou plasty v těle napáchat, vědci ještě neznají. Objeveny byly tyto plastové částečky přitom už i v mateřském mléce. Špatnou zprávou je, že nanoplasty jsou tak malé, že v organismu mohou útočit i na samotné buňky, tedy jeho základní stavební kameny.

„Jisté je, že se plasty v lidském organismu postupně hromadí a my nejsme zatím schopni říci, jaké škody to může časem v populaci napáchat. Proto je naším cílem zmapovat, nakolik je krajina plasty zasažena. Z toho vyplyne, jak obsah plastů ve stravě snížit,“ vysvětlil Horký.

Jedinečnost projektu spočívá v jeho ucelenosti. Zaměřuje se na rostlinnou i živočišnou výrobu, ale také na zemědělskou půdu. Vědci již po drobných částečkách plastů pátrají v zemědělsky obhospodařovaných oblastech v okolí skládek.

Nově budou sledovat, jak tyto částice putují u drůbeže v rámci jednotlivých orgánů. Dosud se podobný výzkum konal jen na myších, ten nový ale zjistí cestu plastů v potravině až na talíř.

Vědci se brzy pustí i do pokusů ve sklenících. Mikroplasty budou uvolňovat do půdy, do níž pak vysadí nejčastěji pěstované plodiny, tedy třeba kukuřici nebo pšenici. Budou pak sledovat, jak se z půdy dostávají plasty do konkrétních částí rostlin. Výzkumný tým bude následně pátrat po mikro- a nanoplastech přímo na farmách na jihu Moravy a na Vysočině.

„Díky těmto datům zmapujeme terén a budeme schopni hledat způsoby, jak se plastů zbavit,“ dodal Horký.

Plasty představují podle vědců pro lidstvo časovanou bombu; podle OSN je v mořích přes 50 bilionů částic mikroplastů, což je 500krát více než hvězd v naší Galaxii.