Hlavní obsah

Čeští vědci otevřeli cestu k vývoji léků proti krevním sraženinám

Právo, Václav Pergl
Praha
Aktualizováno

Mimořádný úspěch zaznamenali vědci Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) v Praze ve spolupráci s Akademií věd při zkoumání krevního srážení. Podařilo se jim popsat mechanismus, který pomáhá vysvětlit vliv hladiny fibrinogenu na srdeční a cévní onemocnění.

Foto: Profimedia.cz

Nemoci srdce a cév jsou příčinou poloviny úmrtí v Česku, vědci teď otevřeli cestu k vývoji léků proti krevním sraženinám.

Článek

Fibrinogen je krevní bílkovina, která se běžně vyskytuje rozpuštěná v krevní plazmě a je nezbytná ke správnému zajištění krevního srážení. Tyto nejnovější poznatky publikoval nejprestižnější světový hematologický časopis Blood.

„Náš výzkum otevírá cestu pro vývoj nových léků, které zabrání vzniku krevních sraženin v těle člověka tam, kde být nemají,“ sdělil Právu v pondělí prof. Jan E. Dyr, přednosta výzkumného úseku ÚHKT. „Nové léky pak umožní cílenější a efektivnější terapeutické postupy v léčbě onemocnění poruch srážlivosti krve,“ dodává Dyr s tím, že právě tyto poruchy jsou přímou příčinou úmrtí více než poloviny obyvatel v rozvinutých zemích. A to i přesto, že primární onemocnění může být jiné.

„Vědci z našeho ústavu udělali objev, který může přepsat učebnice hematologie,“ říká prof. Marek Trněný, ředitel ÚHKT. „Prokázali, že fibrinogen se působením enzymu trombinu při tvorbě krevní sraženiny a srážení krve mění jinak, než se dosud popisovalo,“ dodal.

„Někteří lidé jsou náchylní ke snadnější tvorbě krevních sraženin, takzvané trombofilii. U mnoha z nich však dosud nebylo jasné, proč tomu tak je,“ říká Trněný.

Dyr dodává: „V rámci výzkumu se nám také podařilo odhalit dosud nepopsané vrozené poruchy části molekuly fibrinogenu, které jsou u některých nemocných odpovědné za vyšší náchylnost k tvorbě krevních sraženin, tedy za trombofilii“. Tyto výsledky posouvají znalosti v oboru medicíny a mají přímý dopad na život nemocných.“

Související témata:

Výběr článků

Načítám