Článek
„Na spánek v teple se už moc těšíme. Při našem příjezdu se teplota v ložnicích stanice pohybuje okolo pěti stupňů a některé se nepodaří za celou dobu našeho pobytu vytopit na více než 14 stupňů. Vždy jsme se museli zachumlat do spacáků, teď to ale určitě bude jiné,“ řekl Právu vedoucí připravované expedice Pavel Kapler z brněnské Masarykovy univerzity, která Mendelovu polární stanici provozuje již třináctým rokem.
Vyhřívaná prostěradla by časem mohli docenit například chataři a chalupáři, kteří dobře vědí, jaké to je na jaře začít po zimní přestávce znovu využívat prochladlé rekreační objekty a několik dní přitom přespávat pod studenými přikrývkami.
Ochranná známka Tested in Antarctica by navíc prostěradlům mohla pomoci probojovat se na mezinárodní trh.
Vyvinuli je pracovníci české společnosti VÚB, a. s., ve spolupráci s odborníky ze Západočeské univerzity v Plzni. Napadlo je vetkat do textilie jemná vodivá vlákna. Prostěradlo je připojeno na elektrický proud a stačí pak jen na ovladači nastavit teplotu. Jde o obdobu známých elektrických podušek.
Prostěradla jsou jemná a dobře se perou. „Hlavní výhodou je to, že teplo jde zespodu, takže neuniká. Vyhřívaná prostěradla vznikla při vývoji chytrých prostěradel, jejichž účelem je monitorovat životní funkce pacientů,“ doplnil Kapler.
Připomněl, že letos byly uděleny první tři ochranné známky. Získala je pro své pohorky značky Predátor česká firma Prados plus, a. s., a na dva druhy prádla, jednoho termoregulačního a druhého termoizolačního, společnost VÚB.
Výkladní skříň české vědy
O testování svých výrobků má zájem stále více firem. S vyhřívanými prostěradly si polárníci letos odvezou na jih k vyzkoušení i čepice, batohy, návleky, ponožky a impregnaci, která má zkvalitnit ochranu textilií před vodou.
Mendelova stanice není jen výkladní skříní české vědy, ale i místem, kde se testují nejnovější výrobky z Česka, a to například nátěrové hmoty, vyvíjené plasty nebo nejmodernější větrné elektrárny. Vědci při nadcházející expedici otestují také kvalitu sanačních interiérových nátěrů nebo nově vyvinutých aditiv do nafty.
Stanici využívají odborníci z pětadvaceti vědních oborů. Díky základně se podílejí nejen na odhalování příčin a důsledků globálního oteplování, ale mohou se mimo jiné pochlubit i objevy například v mikrobiologii a paleontologii.