Hlavní obsah

Čeští vědci objevili klíč k dlouhověkosti žraloka malohlavého. Žije až 400 let

Ostravští a brněnští vědci vyrazili v roce 2022 na Island, kde zkoumali vzorky tkání žraloka malohlavého, kterému se také říká grónský. V jeho ribonukleové kyselině (RNA) zjistili, že využívá enzym typický pro odolné nádorové buňky. Podle nich jde o unikátní objev, který pomůže ve vývoji účinnějších léků na různé nemoci.

Foto: imago stock&people, ČTK

Žralok malohlavý, též grónský (Somniosus microcephalus)

Článek

Výzkumu na Islandu se zúčastnili vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity se svými kolegy z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Brně díky grantu od Nadace Neuron. Rozluštit tajemství dlouhověkosti jednoho z nejstarších živočichů na Zemi se jim podařilo díky kontaktům, které zde získali.

Dostali se totiž ke vzorkům tkání této paryby. Po izolaci nukleových kyselin a jejich úspěšné sekvenaci objevili ve žralokově RNA možnou stopu jeho dlouhověkosti.

Foto: Ostravská univerzita

Čelist žraloka malohlavého

„Ve zkratce jsme z nich přišli na to, že dlouhověký žralok malohlavý ve zvýšené míře produkuje reverzní transkriptázu kódovanou genem LINE-1. Reverzní transkriptáza je enzym aktivní například v nádorových buňkách, kde částečně zodpovídá za jejich nesmrtelnost,“ vysvětlil za ostravský tým Martin Bartas.

Unikátní objev

Bartas doplnil, že podle vzorků je možné, že si žralok malohlavý jistým způsobem adoptoval některé rysy molekulárních procesů, které jsou typické pro nádorové buňky, a zároveň je dokázal evolučně usměrnit a využít pro dosažení extrémní dlouhověkosti.

Přestože jde podle českých vědců o unikátní objev, zůstávají s dalšími závěry opatrní.

„Myslím, že jsme pořád na začátku. Naše závěry je samozřejmě nutné potvrdit dalšími výzkumy a rozbory. Zatím máme k dispozici jen takzvaná transkriptomická data, která pokrývají pouze část genetické informace žraloka malohlavého,“ uvedl další z členů ostravského týmu Jiří Červeň.

Dodal, že aby bylo jejich poznání tohoto majestátního tvora ucelené, potřebovali by se opřít o detailnější analýzu vzorků z více tkání a většího počtu jedinců. „Hledáme proto nyní sponzory, díky nimž bychom mohli provést další analýzy a také nákladnou celogenomovou sekvenaci jeho DNA,“ upřesnil Červeň.

Právě to může podle vědců prozradit více o jakési evoluční kličce, díky které se žralok malohlavý dožívá až 400 let a je odolný vůči řadě chorob.

Lov žraloka malohlavého má na Islandu téměř 200letou tradici, loven byl pro olej. S příchodem syntetických olejů zde ale lov tohoto živočicha téměř ustal.

Domovem tohoto žraločího druhu jsou vody severního Atlantského oceánu, zejména kolem Grónska a Islandu. Už se ale objevil v Karibiku, což odborníky šokovalo. Spatřen byl u korálových útesů u pobřeží Belize.

Související články

Výběr článků

Načítám