Článek
Výzkumu na Islandu se zúčastnili vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity se svými kolegy z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Brně díky grantu od Nadace Neuron. Rozluštit tajemství dlouhověkosti jednoho z nejstarších živočichů na Zemi se jim podařilo díky kontaktům, které zde získali.
Dostali se totiž ke vzorkům tkání této paryby. Po izolaci nukleových kyselin a jejich úspěšné sekvenaci objevili ve žralokově RNA možnou stopu jeho dlouhověkosti.

Čelist žraloka malohlavého
„Ve zkratce jsme z nich přišli na to, že dlouhověký žralok malohlavý ve zvýšené míře produkuje reverzní transkriptázu kódovanou genem LINE-1. Reverzní transkriptáza je enzym aktivní například v nádorových buňkách, kde částečně zodpovídá za jejich nesmrtelnost,“ vysvětlil za ostravský tým Martin Bartas.
Vědci hledají na Islandu gen dlouhověkosti

Unikátní objev
Bartas doplnil, že podle vzorků je možné, že si žralok malohlavý jistým způsobem adoptoval některé rysy molekulárních procesů, které jsou typické pro nádorové buňky, a zároveň je dokázal evolučně usměrnit a využít pro dosažení extrémní dlouhověkosti.
Přestože jde podle českých vědců o unikátní objev, zůstávají s dalšími závěry opatrní.
„Myslím, že jsme pořád na začátku. Naše závěry je samozřejmě nutné potvrdit dalšími výzkumy a rozbory. Zatím máme k dispozici jen takzvaná transkriptomická data, která pokrývají pouze část genetické informace žraloka malohlavého,“ uvedl další z členů ostravského týmu Jiří Červeň.
Češi zkoumají žraloky grónské, dožívají se 400 let

Dodal, že aby bylo jejich poznání tohoto majestátního tvora ucelené, potřebovali by se opřít o detailnější analýzu vzorků z více tkání a většího počtu jedinců. „Hledáme proto nyní sponzory, díky nimž bychom mohli provést další analýzy a také nákladnou celogenomovou sekvenaci jeho DNA,“ upřesnil Červeň.
Právě to může podle vědců prozradit více o jakési evoluční kličce, díky které se žralok malohlavý dožívá až 400 let a je odolný vůči řadě chorob.
„Krásní, půvabní a většinou neškodní“. Jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí

Lov žraloka malohlavého má na Islandu téměř 200letou tradici, loven byl pro olej. S příchodem syntetických olejů zde ale lov tohoto živočicha téměř ustal.
Domovem tohoto žraločího druhu jsou vody severního Atlantského oceánu, zejména kolem Grónska a Islandu. Už se ale objevil v Karibiku, což odborníky šokovalo. Spatřen byl u korálových útesů u pobřeží Belize.
Tajemství nejzářivějšího enzymu odhalují vědci z Brna. Umí jej vpravit do lidské buňky

V Brně uměle vypěstovali minimozky s Alzheimerovou nemocí
