Článek
Tým vědců spolupracuje s pracovníky Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v Praze, kteří objevené molekuly upravují do podoby proléčiv. Informovala o tom ve čtvrtek referentka publicity českobudějovického biologického centra Daniela Procházková.
Podle vedoucího laboratoře arbovirologie českobudějovicko-brněnského týmu Daniela Růžka ještě nějakou dobu potrvá, než se na trh dostane finální produkt v podobě léku. Ve většině případů takový proces zabere i několik let. "K výslednému léku je ještě dlouhá cesta. My v tuto chvíli víme, jaká skupina látek na virus funguje a kde je jeho Achillova pata, na niž se můžeme zaměřit. To je naprosto zásadní a na základě těchto poznatků se můžeme odrazit k dalším krokům," řekl Růžek.
Oba viry jsou příbuzné
Virus klíšťové encefalitidy je blízce příbuzný viru zika, který se začal během posledního roku šířit především v zemích Latinské Ameriky. Vědci expanzi viru zika dávají do souvislosti s prudkým nárůstem počtu případů mikrocefalie u novorozenců a dalších neurologických komplikací. Podle odhadů mezinárodní zdravotnické organizace se tímto virem nakazí v následujících letech až čtyři milióny lidí.
Vědecký tým pozoroval vysoký účinek objevených látek u zvířat. „Látky přímo blokují množení viru v hostitelské buňce. Jedná se o takzvané nukleosidové analogy, tedy látky příbuzné těm, na kterých pracoval dnes již zesnulý profesor Antonín Holý,” uvedl vedoucí laboratoře arbovirologie českobudějovicko-brněnského týmu Daniel Růžek.
Výzkum je výjimečný tím, že se na něm podíleli vědci do 35 let. Projekt podporuje Grantová agentura ČR a Agentura pro zdravotnický výzkum ČR.
Růžek poznamenal, že na výzkumu účinných látek proti encefalitidě tým pracoval dva roky. V porovnání s tím zabralo zkoumání látek proti viru zika kratší dobu. "Trvalo asi tři až čtyři měsíce, ale jednalo se o intenzivní práci, kdy jsme se tomu věnovali i o víkendech a po večerech. Navíc jsme měli trochu náskok v tom, že jsme už znali látky, které fungují na encefalitidu," uvedl Růžek.